Poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka: Které další dopisy dokázaly změnit běh dějin?

Tatíčkovo poselství

Československo | 1937

V pátek 19. září 2025 dojde v Lánech k rozpečetění obálky s pravděpodobně posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. První československý prezident text podle všeho nadiktoval svému synu Janovi pár dnů před smrtí v září 1937. Vzácnou obálku dostal Národní archiv v roce 2005 od Antonína Suma, který byl jedním z osobních tajemníků ministra zahraničí Jana Masaryka.

Poslední slova prezidenta Osvoboditele se několikrát stěhovala. Za války si obálku vzal Jan Masaryk do Londýna, dostala se také tajnou cestou do Skotska a následně s dalšími dokumenty rodiny Masarykových do Francie. Po sametové revoluci se pak začal rozsáhlý archiv postupně vracet do Česka. Vzácnou obálku nakonec před dvaceti lety získal archivář Jiří Křesťan z Národního archivu. (zdroj foto: Profimedia/ČTK) 

Třaskavé spiknutí

• Velká Británie | 1605

Rozsáhlé a velice dobře promyšlené spiknutí proti britskému králi Jakubovi I. odhalil anonymní dopis, který 26. října 1605 obdržel jeho pobočník lord Monteagle. Skupina nespokojených katolických šlechticů se rozhodla sprovodit ze světa anglikánského vladaře, jeho rodinu a většinu britské protestantské aristokracie. A šli na to velkolepě: Sklepení Westminsterského paláce, kde v té době zasedal parlament, napěchovali 36 sudy střelného prachu. Mocná exploze se však nekonala, protože lord Monteagle zalarmoval vojáky a ti spiknutí rozprášili.

Přípravou trhavin byl pověřen Guy Fawkes, odborník na výbušniny s velkými vojenskými zkušenostmi. A zatímco se ostatní spiklenci ukrývali v obci Dunchurch, on vyčkával ve sklepení na chvíli, kdy měl střelný prach odpálit – aniž tušil, že je vše prozrazeno. Strážci ho záhy objevili a zatkli, načež při výslechu nevybíravými slovy uvedl, že chtěl zabít krále a jeho rodinu. Přestože jej v Toweru mučili, po dva dny své souputníky nezradil, prohlašoval, že jednal samostatně, a vystupoval jako John Johnson. O rok později ho na nádvoří Westminsterského paláce veřejně popravili oběšením, topením a čtvrcením. 

Coby kandidát na odeslání anonymního dopisu se nejčastěji zmiňuje Francis Tresham, který se ke spiknutí připojil jako poslední. Z výpovědí vyplývá, že měl řadu námitek, nechtěl finančně přispívat, a především byli lord Monteagle spolu s dalším členem parlamentu jeho švagry a Tresham se obával o jejich osud. Definitivní potvrzení zmíněné teorie však nemáme. (zdroj: Wikimedia Commons, Henry Perronet Briggs, PDM 1.0)

Válečný projekt Manhattan

• USA  | 1939

V předvečer druhé světové války svíralo napětí nejen Evropu, ale i komunitu předních světových fyziků. Vědci si už byli jistí, že lze vyrobit atomovou bombu – a že se o to pokouší nacistické Německo. V čele s nejslavnějšími mozky své doby Albertem Einsteinem a Leo Szilardem proto 2. srpna 1939 odeslali Franklinu D. Rooseveltovi dopis, který měl Spojené státy nasměrovat k větší obezřetnosti a vědeckému pokroku. Americký prezident obratem svolal komisi, jež se začala zabývat obohacováním uranu a výrobou atomové bomby. Projekt nesl krycí název Manhattan a vyústil ve shození nukleárních hlavic na japonská města Nagasaki a Hirošimu. (zdroj: Wikimedia Commons, PDM 1.0)

Za všechno se musí platit

• USA | 1976

Bill Gates dnes patří mezi nejbohatší lidi planety, nicméně bez jeho otevřeného dopisu z 3. února 1976 mohlo být všechno jinak. Slavný programátor a podnikatel se v něm ohradil proti nelegálním kopiím a krádežím svého Micro-Soft softwaru. „Za hardware se platit musí. Ale koho zajímá placení lidem, kteří stojí za vývojem softwaru?“ ptal se v něm. Zmíněný dopis se tak dá považovat za počátek vymáhání autorských práv k počítačovým programům, na nichž Gates posléze královsky zbohatl. (zdroj: Manhattan Rare Book Company, CC BY 4.0)

Boj za svobodu z vězení

USA | 1963

Dopis, který kazatel Martin Luther King Jr. sepsal během svého věznění v Birminghamu, pokryl šest stran na okrajích novin a kouscích papíru. Uznávaný aktivista v něm zdůraznil význam občanských práv i potlačení diskriminace a také neústupného boje za svobodu na úkor poslušnosti před zákonem. „Nespravedlnost kdekoliv je hrozbou pro spravedlnost všude,“ napsal mimo jiné. Dodnes jde o klíčový text bojovníků za lidská práva, k němuž se aktivisté často hlásí. (zdroj foto: Wikimedia Commons, National Park Service, CC BY 2.0)

Krvavé teze na vratech

Německo | 1517

Když 31. října 1517 odešel z Wittenbergu dopis adresovaný Albrechtovi Braniborskému, arcibiskupovi mohučskému, začala i zcela nová éra křesťanství. Teolog a univerzitní profesor Martin Luther v listu formuloval svých 95 tezí namířených proti katolické církvi neboli Disputaci o moci odpustků. K témuž dni se datuje rovněž počátek reformace, kvůli níž proti sobě později stanuly celé národy. Není však jisté, zda Luther svůj dopis skutečně přibil na vrata kostela, jak praví tradice. (zdroj foto: Wikimedia Commons, Mazbln, CC BY-SA 3.0)

Nejstarší z nejstarších

Nejstarší dochovaný dopis pro Ježíška odeslala v roce 1895 jistá britská dívenka. Stálo v něm: „Ježíšku, prosím, pošli mi k Vánocům krabičku s barvami.“ Holčička pak barvičky skutečně dostala, i když asi nebyly od Ježíška, nýbrž od jejích rodičů. Nejstarší dopis v láhvi pro změnu vyplavilo moře na malý německý ostrůvek v Severním moři, kde ho v roce 2015 našla turistka Marianne Winklerová. Podle instrukcí ho vrátila do Britské asociace pro mořskou biologii a dostala za něj slíbený šilink. Šlo totiž o dotazník sepsaný roku 1906 Georgem P. Bidderem, který uvedeným způsobem zkoumal mořské proudy a výskyt ryb.

Z pera Margery Brewsové pak pochází nejstarší valentýnka: Už roku 1477 oslovila zmíněná urozená dáma svého snoubence Johna Pastona jako „milovaného Valentýna“ a sama se podepsala „tvá Valentýnka“. Nejstarší dochovaný osobní dopis potom představuje milostný list napsaný v Babyloně před čtyřmi tisíci let. Číst a psát tehdy uměl jen málokdo, a materiál, na který se psalo, byl navíc velmi drahý. Milenci si tedy museli své lásky náležitě cenit. (zdroj foto: Profimedia/Marine Biological Association)