Starliner společnosti Boeing přistál jako první kosmická loď na americké půdě

23.12.2019 - Stanislav Mihulka

Let kosmické lodi Starliner se neobešel bez problémů. Závěr se ale vyvedl a proto platí známé: Konec dobrý, všechno dobré...

<p>Loď CST-100 Starliner těsně po přistání v Novém Mexiku.</p>

Loď CST-100 Starliner těsně po přistání v Novém Mexiku.


Reklama

Společnost Boeing se konečně dočkala. V pátek 20. prosince vynesla raketa Atlas V do vesmíru kosmickou loď CST-100 Starliner na vůbec první kosmický let Boe-OFT, tentokrát nepilotovaný. Hlavní úkol mise se bohužel nepodařilo splnit a loď Starliner se nespojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kvůli chybě v softwaru v řízení lodi, která vedla k vyplýtvání paliva.

Navzdory tomuto neúspěchu se loď Starliner dostala na stabilní oběžnou dráhu, kde mohla splnit většinu naplánovaných úkolů. Délka mise ale byla podstatně zkrácena a z původně plánovaných osmi dnů na orbitě se staly 2 dny a necelé dvě hodiny. V neděli 22. prosince Starliner zahájil přistávací manévr a po necelé hodině úspěšně přistál.

První přistání na americké půdě

Na závěr svého prvního letu si Starliner připsal nepopiratelný historický úspěch. Stal se první kosmickou lodí, schopnou nést lidskou posádku, která kdy dosedla po vesmírném letu na americké půdě. Starliner měkce přistál ve studené poušti areálu White Sands Space Harbor v Novém Mexiku. Doposud všechny takové kosmické lodi přistávaly buď v jiných zemích anebo v oceánu.

TIP: Boeing úspěšně otestoval raketový únikový systém kosmické lodi Starliner

Starliner vstoupil do atmosféry rychlostí Mach 25 a jeho povrch se přitom rozžhavil až na 1 650 °C. Kosmická loď ale vše úspěšně zvládla a nakonec přistála se svými šesti velkými airbagy rychlostí 30 kilometrů za hodinu. Boeing už prý údajně spravil chybu v softwaru, která způsobila problémy s letem. Příští rok by měl Starliner letět s lidskou posádkou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907