Starliner společnosti Boeing přistál jako první kosmická loď na americké půdě

23.12.2019 - Stanislav Mihulka

Let kosmické lodi Starliner se neobešel bez problémů. Závěr se ale vyvedl a proto platí známé: Konec dobrý, všechno dobré...

<p>Loď CST-100 Starliner těsně po přistání v Novém Mexiku.</p>

Loď CST-100 Starliner těsně po přistání v Novém Mexiku.


Reklama

Společnost Boeing se konečně dočkala. V pátek 20. prosince vynesla raketa Atlas V do vesmíru kosmickou loď CST-100 Starliner na vůbec první kosmický let Boe-OFT, tentokrát nepilotovaný. Hlavní úkol mise se bohužel nepodařilo splnit a loď Starliner se nespojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kvůli chybě v softwaru v řízení lodi, která vedla k vyplýtvání paliva.

Navzdory tomuto neúspěchu se loď Starliner dostala na stabilní oběžnou dráhu, kde mohla splnit většinu naplánovaných úkolů. Délka mise ale byla podstatně zkrácena a z původně plánovaných osmi dnů na orbitě se staly 2 dny a necelé dvě hodiny. V neděli 22. prosince Starliner zahájil přistávací manévr a po necelé hodině úspěšně přistál.

První přistání na americké půdě

Na závěr svého prvního letu si Starliner připsal nepopiratelný historický úspěch. Stal se první kosmickou lodí, schopnou nést lidskou posádku, která kdy dosedla po vesmírném letu na americké půdě. Starliner měkce přistál ve studené poušti areálu White Sands Space Harbor v Novém Mexiku. Doposud všechny takové kosmické lodi přistávaly buď v jiných zemích anebo v oceánu.

TIP: Boeing úspěšně otestoval raketový únikový systém kosmické lodi Starliner

Starliner vstoupil do atmosféry rychlostí Mach 25 a jeho povrch se přitom rozžhavil až na 1 650 °C. Kosmická loď ale vše úspěšně zvládla a nakonec přistála se svými šesti velkými airbagy rychlostí 30 kilometrů za hodinu. Boeing už prý údajně spravil chybu v softwaru, která způsobila problémy s letem. Příští rok by měl Starliner letět s lidskou posádkou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Čínská analýza vzorků měsíčního regolitu odhalila vodu uloženou v impaktovém skle. (foto: Wikimedia Commons, NielanderCC0 1.0)

Vesmír

Král Artuš v představě anglického malíře Charlese Ernesta Butlera. Zdá se, že předobrazem Artuše byl úspěšný vojevůdce, nebo dokonce několik vojevůdců toho jména. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Kontaminované oční kapky mají tedy na svědomí již tři lidské životy a není vyloučeno, že se počet obětí bude ještě dál zvyšovat. (ilustrační foto: Unsplash, CC0)

Věda
Zajímavosti

Italští vojáci na Monte Grappa. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907