Za takřka nezničitelnou považují vědci kokovitou bakterii Deinococcus radiodurans. Vydrží extrémně nízké teploty, sucho, pobyt ve vakuu i v kyselém prostředí, ale také zhruba 10 000násobně vyšší dávku záření gama než člověk. Tím ovšem její výjimečnost nekončí – při uvedené hodnotě ozáření se sice DNA bakterie poškodí, ale za několik hodin už je zase „jako nová“.
TIP: Těžký život na hraně extrému: Kdo jsou nejodolnější organismy na Zemi?
Podle badatelů vděčí mikroorganismus za svou „nesmrtelnost“ celé řadě mechanismů: Kromě schopnosti účinně opravit narušenou nositelku genetické informace mezi ně patří třeba i vysoká koncentrace iontů železa a manganu, sloužících coby ochrana před radiací.
Výzkum podobného druhu má i své velmi praktické využití. Superschopnosti bakterie Deinococcus radiodurans by vědci rádi využili k ochraně lidí při ozáření, ať už je jeho příčinou jaderná havárie nebo při léčbě radioterapií.
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)