Superschopnosti „nesmrtelné bakterie“ by nám mohly posloužit při radioterapii

27.06.2021 - Nikol Patíková

<p>Bakterie <em>Deinococcus radiodurans</em> okem elektronového mikroskopu.</p>

Bakterie Deinococcus radiodurans okem elektronového mikroskopu.


Reklama

Za takřka nezničitelnou považují vědci kokovitou bakterii Deinococcus radiodurans. Vydrží extrémně nízké teploty, sucho, pobyt ve vakuu i v kyselém prostředí, ale také zhruba 10 000násobně vyšší dávku záření gama než člověk. Tím ovšem její výjimečnost nekončí – při uvedené hodnotě ozáření se sice DNA bakterie poškodí, ale za několik hodin už je zase „jako nová“. 

TIP: Těžký život na hraně extrému: Kdo jsou nejodolnější organismy na Zemi?

Podle badatelů vděčí mikroorganismus za svou „nesmrtelnost“ celé řadě mechanismů: Kromě schopnosti účinně opravit narušenou nositelku genetické informace mezi ně patří třeba i vysoká koncentrace iontů železa a manganu, sloužících coby ochrana před radiací.

Výzkum podobného druhu má i své velmi praktické využití. Superschopnosti bakterie Deinococcus radiodurans by vědci rádi využili k ochraně lidí při ozáření, ať už je jeho příčinou jaderná havárie nebo při léčbě radioterapií.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)

Revue

Libušín a Maměnka v současné podobě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Pozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew TilkCC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907