Švábí steaky: Budoucnost stravy je v hmyzím mase z laboratoře

06.06.2019 - Stanislav Mihulka

Lidstvo by rádo maso, které by co nejméně zatěžovalo životní prostředí. Podle vědců je nejlepší alternativou hmyzí maso z laboratoře

<p>Hlavní výhodou masa z hmyzu je jeho levná a ekologická výroba.</p>

Hlavní výhodou masa z hmyzu je jeho levná a ekologická výroba.


Reklama

Chov ohromných stád dobytka pořádně zatěžuje planetu. Mnozí lidé mají ale maso rádi a dobrovolně se ho nevzdají. Vědci proto usilovně hledají náhradní řešení, které by zajistilo maso bez kritických dopadů na životní prostředí. Mluví se o geneticky vylepšeném dobytku, co vypouští méně metanu anebo o masu vypěstovaném v laboratoři, které neprochází fází krávy na pastvě.

Američtí badatelé ale tvrdí, že úplně nejlepší variantou, která zajistí velké množství výživné potravy, a přitom bude nejvíce šetrná k životnímu prostředí, bude laboratorní maso hmyzu. Takové maso by se pěstovalo z geneticky vylepšených buněk, u nichž bude co nejlépe vyladěná rychlost růstu, výživnost i chuť s vůní.

TIP: Laskominy s nožičkami: Stane se Česko hmyzí velmocí?

Pěstování masa v laboratoři je samo o sobě výhodné a šetrné vůči prostředí. Šetří vodu i prostor, o které je ve dnešním světě nouze. Jednotlivé druhy masa se ale liší ve svých nárocích při takové laboratorní či tovární produkci. Právě buňky masa hmyzu potřebují k růstu v buněčné kultuře, v porovnání s buňkami masa savců, ptáků či dalších obratlovců, méně glukózy jako živiny, a také jim stačí méně stabilní prostředí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Frontiers

  • Zdroj fotografií: Killerturnip / Flickr

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907