Lidstvo by rádo maso, které by co nejméně zatěžovalo životní prostředí. Podle vědců je nejlepší alternativou hmyzí maso z laboratoře
Chov ohromných stád dobytka pořádně zatěžuje planetu. Mnozí lidé mají ale maso rádi a dobrovolně se ho nevzdají. Vědci proto usilovně hledají náhradní řešení, které by zajistilo maso bez kritických dopadů na životní prostředí. Mluví se o geneticky vylepšeném dobytku, co vypouští méně metanu anebo o masu vypěstovaném v laboratoři, které neprochází fází krávy na pastvě.
Američtí badatelé ale tvrdí, že úplně nejlepší variantou, která zajistí velké množství výživné potravy, a přitom bude nejvíce šetrná k životnímu prostředí, bude laboratorní maso hmyzu. Takové maso by se pěstovalo z geneticky vylepšených buněk, u nichž bude co nejlépe vyladěná rychlost růstu, výživnost i chuť s vůní.
TIP: Laskominy s nožičkami: Stane se Česko hmyzí velmocí?
Pěstování masa v laboratoři je samo o sobě výhodné a šetrné vůči prostředí. Šetří vodu i prostor, o které je ve dnešním světě nouze. Jednotlivé druhy masa se ale liší ve svých nárocích při takové laboratorní či tovární produkci. Právě buňky masa hmyzu potřebují k růstu v buněčné kultuře, v porovnání s buňkami masa savců, ptáků či dalších obratlovců, méně glukózy jako živiny, a také jim stačí méně stabilní prostředí.
VesmírKráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale Nations, CC BY-NC 2.0)
VesmírAriane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)
VědaV zombie nikoho nezmění, ale je nebezpečná. USA se šíří houba odolná lékům. (foto: Profimedia/ČTK (Nicolas Armer)