Švábí steaky: Budoucnost stravy je v hmyzím mase z laboratoře

06.06.2019 - Stanislav Mihulka

Lidstvo by rádo maso, které by co nejméně zatěžovalo životní prostředí. Podle vědců je nejlepší alternativou hmyzí maso z laboratoře

<p>Hlavní výhodou masa z hmyzu je jeho levná a ekologická výroba.</p>

Hlavní výhodou masa z hmyzu je jeho levná a ekologická výroba.


Reklama

Chov ohromných stád dobytka pořádně zatěžuje planetu. Mnozí lidé mají ale maso rádi a dobrovolně se ho nevzdají. Vědci proto usilovně hledají náhradní řešení, které by zajistilo maso bez kritických dopadů na životní prostředí. Mluví se o geneticky vylepšeném dobytku, co vypouští méně metanu anebo o masu vypěstovaném v laboratoři, které neprochází fází krávy na pastvě.

Američtí badatelé ale tvrdí, že úplně nejlepší variantou, která zajistí velké množství výživné potravy, a přitom bude nejvíce šetrná k životnímu prostředí, bude laboratorní maso hmyzu. Takové maso by se pěstovalo z geneticky vylepšených buněk, u nichž bude co nejlépe vyladěná rychlost růstu, výživnost i chuť s vůní.

TIP: Laskominy s nožičkami: Stane se Česko hmyzí velmocí?

Pěstování masa v laboratoři je samo o sobě výhodné a šetrné vůči prostředí. Šetří vodu i prostor, o které je ve dnešním světě nouze. Jednotlivé druhy masa se ale liší ve svých nárocích při takové laboratorní či tovární produkci. Právě buňky masa hmyzu potřebují k růstu v buněčné kultuře, v porovnání s buňkami masa savců, ptáků či dalších obratlovců, méně glukózy jako živiny, a také jim stačí méně stabilní prostředí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Frontiers

  • Zdroj fotografií: Killerturnip / Flickr

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Horké chvíle na orbitě v podání filmu Gravitace. Bez ochrany skafandru by kosmonauti ztratili vědomí za patnáct sekund.

Vesmír

Průměrná nosnice dává ročně 320 vajec, ale stavbou těla není podobné zátěži uzpůsobená.

Zajímavosti

Viktoriánské ženy musely dodržovat přísná módní pravidla. Pas si stahovaly korzetem a krinolíny naopak roztahovaly obručemi.

Historie

Fritz Julius Lemp (vlevo) v družném hovoru s kontradmirálem Karlem Dönitzem .

Válka

Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie.

Věda

Historický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907