Reklama


Laskominy s nožičkami: Stane se Česko hmyzí velmocí?

04.08.2018 - Kateřina Helán Vašků

Moučný červ, potemník nebo cvrček banánový – česká vláda nedávno zařadila zmíněné zástupce na seznam brouků vhodných pro výrobu potravin. Hmyzí pochoutky na pultech supermarketů však nejsou hudbou budoucnosti: Koupit si je zájemci mohou už dnes

<p>Hlavní výhodou masa z hmyzu je jeho levná a ekologická výroba.</p>

Hlavní výhodou masa z hmyzu je jeho levná a ekologická výroba.


Reklama

Když pohlédneme na pochoutky vyrobené z brouků, možná nejednoho z nás napadne, že jsme si s cvrčky hráli už jako děti, a jíst je proto nikdy nebudeme. Faktem však zůstává, že právě jídla vyrobená z „hmyzích“ surovin představují do budoucna jednu z mála možností, jak přežít v konkurenci miliard hladových krků.

„V roce 2050 už nás tady bude devět miliard… Současný styl výživy moc možností, jak všechny nakrmit, nenabízí. Právě hmyz by mohl být jedním z řešení – je extrémně výživný a jeho chov udržitelný,“ vysvětluje Daniel Vlach, autor konceptu pro výrobu cvrččí mouky.

Cvrčci místo steaku? 

Daniel Vlach a jeho obchodní partner Radek Hlušek chtějí mít pro svá vnoučata podle vlastních slov něco do úst, proto vymysleli koncept tak trochu netradičních tyčinek. Jejich start-upová firma je začala vyrábět zhruba před rokem. Unikátnost pochoutky spočívá v tom, že obsahuje cvrččí mouku. Jde o prášek bez chuti, který lze podle Daniela Vlacha přimíchat prakticky do čehokoli. „V našich farmách pěstujeme cvrčky a ty pak následně zpracováváme tak, že je nejprve zchladíme. Tím je uvedeme do přirozené formy spánku, takže netrpí. Pak už je čistě nameleme a vysušíme na velmi jemný prášek,“ popisuje technologii výroby Radek Hlušek.

Levně a udržitelně 

V případě mouky z hmyzu bychom se ale neměli nechat zmást její podobou. Prášek totiž tvoří vysušené nadrcené maso, které si zachovává vysoké nutriční hodnoty. Porce jídla z cvrččí mouky tak může nahradit podobné množství bílkovin, jaké obsahuje třeba kuřecí steak. 

Značnou devízu „netradičních potravin“ navíc představuje jejich poměrně levná výroba. Produkce jednoho kilogramu hmyzího masa si žádá dvě kila krmení. Na výrobu stejného množství masa kura domá­cího nebo některých druhů dobytka se ho ale spotřebuje až čtyřikrát tolik. Různé mezinárodní organizace zabývající se výživovou politikou si zmíněný fakt velmi dobře uvědomují a hmyz schvalují stále častěji ke konzumaci na mnoha místech planety, naši republiku nevyjímaje

Česko – hmyzí velmoc? 

Česko koneckonců už dnes představuje jednoho z nejpokročilejších dodavatelů hmyzu, ale zatím jen v podobě krmných přísad pro hospodářská zvířata či rybářských návnad. 

Například hmyzí farma Milana Bažanta, která se zabývá produkcí červů i larev potemníka brazilského, funguje už patnáct let. Chov je podle majitele společnosti poměrně nenáročný – stačí dobrá jablka a červíci se množí skoro sami. „Hmyz minimálně zatěžuje životní prostředí. To znamená, že na malé výměře ho můžete produkovat velké množství, čímž získáte velmi kvalitní bílkovinu. Použití krmiv je většinou z domácích zdrojů a nemusí se tak složitě přepravovat nebo nákladně vyrábět,“ popisuje výhody chovu Milan Bažant. 

TIP: Mléko vyrobené ze švábů: Výživnější a k nerozeznání od kravského

Narozdíl od jihovýchodní Asie, kde jsou na konzumaci hmyzu zvyklí, si většina Čechů k takovým laskominám cestu bude muset teprve najít. Menu z různých restaurací nicméně naznačují, že například pokrmy z cvrčků začíná mít v oblibě stále více strávníků. Zdaleka se však nemusí jednat jen o cvrčky – na světě existuje víc než 1 900 druhů hmyzu, které bychom mohli v budoucnosti ochutnat. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907