Tajemství „létajících žiraf“: Velcí ptakoještěři létali díky houbovitým obratlům

20.04.2021 - Stanislav Mihulka

Azdarchidé byli velcí ptakoještěři z období křídy, kteří svou velikostí a částečně i vzhledem připomínali dnešní žirafy. Jak mohli tak velcí tvorové létat a jak si s takovou zátěží poradil jejich dlouhý krk?

<p>Křídoví ptakoještěři využívali velmi efektivní vnitřní konstrukci krčních obratlů, které byly velké, pevné a zároveň lehké.</p>

Křídoví ptakoještěři využívali velmi efektivní vnitřní konstrukci krčních obratlů, které byly velké, pevné a zároveň lehké.


Reklama

Když ve fosilním záznamu objevíme tvory, kteří dnes již nemají žádné žijící blízké příbuzné, bývá pro nás obtížné pochopit, jak mohli ve své době „fungovat“ a žít. Rozhodně to platí pro azdarchidy z období křídy, největší známé ptakoještěry a také zřejmě největší létající živočichy všech dob.

Azdarchidé měli křídla o rozpětí až 10-12 metrů a dlouhé krky podobné žirafím, někdy dokonce delší než mají dnešní žirafy. Podle fosilních nálezů se zdá, že mohli vážit až kolem půl tuny. Odborníky velmi mate, jak mohla tak masivní zvířata s tak dlouhými krky létat, aniž by se jim krk zlomil či jim jeho hmotnost narušovala let.

Velmi efektivní obratle

Podle nového výzkumu britských odborníků se zdá, že by řešením této hádanky mohly být obratle azdarchidů, které jsou velké, lehké a zároveň překvapivě pevné. Tyto obratle totiž mají výraznou vnitřní houbovitě uspořádanou strukturu, která připomíná výplet kola bicyklu.

TIP: Zbaveni zemské tíže: Kdy se vznesli první tvorové do vzduchu?

Paleontolog Dave Martill z britské Univerzity v Portsmouthu a jeho kolegové využili rentgenovou výpočetní tomografii a s její pomocí prozkoumali krční obratle křídového azdarchida rodu Alanqa. Na snímcích výpočetní tomografie se objevila efektivní, lehká a přitom velmi pevná vnitřní struktura obratlů. Právě díky ní mohli podle vědců azdarchidé létat a lovit velkou kořist, aniž by si při tom poranili krk.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedna z mumií nalezených u stratovulkánu Llullaillaco na argentinsko-chilských hranicích.

Věda

Korunní princ Vilém Oranžský (1840–1879) byl bystrý a inteligentní chlapec. Byl vychováván v přísném viktoriánském duchu, což pro něj ale znamenalo pohromu.

Historie
Reklama

Snímek pořízený zařízením Extreme Ultraviolet Imager z letošního března ukazuje Slunce na vlnové délce 17 nanometrů. Jedná se o vlnovou délku, kterou vydává plyn o teplotě kolem jednoho milionu stupňů.

Vesmír

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256CC BY-SA 3.0)

Příroda

Malý Barrett se svou objednávkou cheeseburgerů.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907