Těžký úkol strážců Amazonie: Kdo ochrání bohatství amazonského pralesa?

01.11.2020 - Ema Klementová

Brazílie je jednou z mála zemí, kde byste našli komunity, které nikdy nepřišly do kontaktu s moderní civilizací. Protože ale amazonský prales není ušetřen dopadu civilizace, někteří původní obyvatelé se rozhodli za svůj lid bojovat

<p>Pro amazonské indiány je prales vším – tady je zdroj jejich léků i jídla.</p>

Pro amazonské indiány je prales vším – tady je zdroj jejich léků i jídla.


Reklama

V Brazílii žije 305 původních, zcela nebo částečně izolovaných kmenů. Hlásí se k nim 900 tisíc lidí, což to je téměř půl procenta celkové populace země. Vláda uznává 690 teritorií, která domorodci ovládají. Tato území celkem představují cca 13 % území Brazílie. Platí zde zvláštní pravidla, která jsou bohužel často porušována, což ohrožuje poklidný život domorodců.

Každodenní obchůzky

Vůdce vesnice Krimej se na základně připravuje na další den obrany svého domova. Náčelník Kadjyre Kayapo je odhodlaný ubránit domorodce a jejich území před lidmi, kteří sem přicházejí, aby v amazonském pralese těžili dřevo a hledali drahé kameny. „Když jsme sem přišli z jiné vesnice, byli tady narušitelé, dřevorubci, hledači drahých kovů. Založil jsem vesnici Krimej, abych zachoval les a nedovolil vstoupit dřevorubcům. Chráním území domorodců,“ říká Kadjyre.

Kadjyre spolu se svým synem a dalšími muži prochází křížem krážem území domorodců ve státě Pará a hledá známky činnosti, která jeho lidu škodí. V oblasti vyrostlo sedm základen, odkud skupiny „amazonských rytířů“ vyrážejí na své mise. Mezi průzkumníky jsou místní vesničané i muži najatí Institutem Kabu, nevládní organizací, která domorodcům pomáhá.

„Je to každodenní práce, procházíme řeku a cesty na kraji území domorodců. Základny máme na hranicích, ne uprostřed, abychom zastavili jejich postup. Máme problémy s farmáři, kteří posouvají ploty na území domorodců. Problém je taky to, že sem organizace na ochranu životního prostředí jezdí málo na kontroly. Je nutné, aby sem přijížděli častěji,“ říká Paulo Azevedo Junior, koordinátor Institutu Kabu.

Prezident proti indiánům

Lesy pokrývají 60 % území Brazílie, z toho 70 % se nachází v Amazonii. Brazílie je co do zpracování dřeva světovým lídrem, a lesy tak velmi rychle mizí. A od prvních měsíců vlády prezidenta Jaira Bolsonara mizí ještě rychleji. Mezi lednem (kdy Bolsonaro nastoupil do funkce) a srpnem roku 2019 přišla Brazílie deforestací o téměř 6 000 kilometrů čtverečních lesů. To je o 75 % více, než za stejnou dobu roku 2018.

Jestli něco amazonským domorodcům v současnosti dělá zvlášť těžkou hlavu, je to právě nový brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se nechal slyšet, že indiáni mají v zemi až příliš mnoho půdy. Je toho názoru, že by se domorodci měli začlenit do moderní společnosti a že ochrana jejich území brání Brazílii v ekonomickém rozvoji. Tento postoj prezidenta původním kmenům samozřejmě nepomáhá a není divu, že se indiáni rozhodli svůj osud vzít do vlastních rukou.

Množící se požáry

Při procházení pralesa narážejí indiáni na stopy těžařů, kteří navíc velmi často pracují nelegálně. „Tým ze základny objevil před měsícem při průzkumu řeky trasu, která měří osm kilometrů a vede na území původních kmenů. Monitorujeme ji. Naštěstí jsme na to přišli dřív, než tudy dřevorubci začali odvážet stromy,“ komentuje výsledky hlídek Paulo Azevedo.

Amazonii navíc v roce 2019 postihly mohutné lesní požáry, které vyvolaly celosvětovou pozornost. Podle ochránců životního prostředí navíc může za většinu požárů člověk. Oheň se totiž často používá k vyčištění půdy pro farmaření. „Je několik faktorů, které oheň zhoršily. Za prvé sucho, za druhé málo kontrol v oblasti a za třetí rétorika některých brazilských úřadů, které podporují činnosti zakázané ústavou,“ vysvětluje Paulo Azevedo.

Strážci Amazonie

Příslušníci místních indiánských kmenů, jichž je v Brazílii více než tři stovky, většinou můžou jen smutně přihlížet tomu, jak jim jejich domov mizí před očima. Požáry jsou sice mezi srpnem a říjnem v období sucha v Amazonii běžné, ale kvůli lidské činnosti jejich počet stoupá. V roce 2019 jich bylo nejvíc za posledních několik let.

TIP: Neodvratný konec Amazonie: Původní reportáž Davida Těšínského

„Když vidím hořet les, říkám si: Odtud bereme léky, jídlo, a oheň to všechno ničí. Jsem z toho opravdu smutný. Musíme bojovat proti vládě, proti těžařům a říct jim: Tady ne! Tady žijeme my, příroda patří nám!“ rozohňuje se Kadjyreho syn Mydje Kayapo.

Kadjyre je připravený udělat cokoliv, aby nelegální těžaře a vypalovače půdy zastavil a zachránil, co se ještě zachránit dá. Ostatně právě domorodcům vděčíme za to, že plíce planety stále dýchají. Bez kmenů, které v amazonském pralese žijí, by neexistovala přísná pravidla v přírodních rezervacích a kdo ví, jak by to bez nich v Amazonii vypadalo. 

Bohatství amazonského pralesa

Amazonský deštný prales pokrývá většinu Amazonské pánve, geografického útvaru v severní části Jižní Ameriky. Samotná pánev má rozlohu 7 milionů km², z toho je asi 5,5 milionu km² pokryto deštným lesem. Tato oblast je rozdělena mezi devět států. Většina pralesa (asi 60 %) patří Brazílii, následuje Peru (13 %), Kolumbie (10 %) a menší části mají ještě Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam a Francouzská Guyana. 

V Amazonii se v současnosti nachází více než polovina dosud existujících deštných pralesů na Zemi. Zároveň jde o největší a biologicky nejbohatší tropický deštný prales světa. Odborníci odhadují, že zde roste 390 miliard jednotlivých stromů, které patří k některému z celkem 16 000 rostlinných druhů. Obdobně bohatá je amazonská fauna. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907