Václav Budovec z Budova: Humanista u sultánova dvora (1.)

10.09.2016 - Jiří Martínek

Jako student procestoval celou Evropu a jako císařský diplomat strávil poměrně dlouhou dobu u sultánova dvora v Cařihradě

Cařihrad -<p>Pohled na Cařihrad </p>
Cařihrad -

Pohled na Cařihrad 


Reklama

V cizině podle některých zpráv strávil Budovec dohromady celých 12 let, od roku 1565 až do návratu v roce 1577. Přesto se doma zdržel pouze několik měsíců, neboť dostal lákavou nabídku na účast v císařském poselstvu mladého císaře Rudolfa II. k tureckému dvoru do Cařihradu.

Do osmanské říše

Císařským vyslancem, v jehož průvodu se Budovec ocitl, byl jmenován Joachim ze Sinzendorfu, evangelický šlechtic z Dolních Rakous. V jeho doprovodu cestovalo asi deset šlechticů s doprovodem. Celkem poselstvo čítalo 48 osob. Skupina vyrazila z Vídně 10. listopadu 1577 na pěti lodích a po několika dnech doplula k nejzazší císařské pevnosti, Komárnu. Pak byla se všemi poctami uvítána na tureckém území, neboť tehdy patřilo k Osmanské říši i prakticky celé území dnešního Maďarska.

Po týdenní plavbě se Sinzendorfovo poselstvo hlásilo u tureckého bega v Budíně. Zde dostal Budovec důležitý úkol: vyslanec jej poslal napřed s tureckou poštou, aby „dosluhujícího“ předchůdce, uherského pána Davida Ungnada ze Sonneku, informoval o příjezdu nového císařova důvěrníka. Budovec vyrazil rychle koňmo přes Bělehrad, Niš a Sofii do Cařihradu, kde se hlásil již po dvanáctidenní cestě, 30. listopadu. Sinzendorf jel se zbytkem poselstva po Dunaji až do Bělehradu a teprve odtud na vozech. Kvůli přicházející zimě a nesjízdným cestám se dostal do turecké metropole až na Nový rok, prý za strašlivé vánice. Sultán Murad III. pak poselstvo přijal dne 19. ledna 1578.

Léta v Cařihradě

V metropoli Osmanské říše neměl Budovec mnoho úředních povinností. Turkům hlavně záleželo na tom, aby císařské poselstvo nebylo v kontaktu s dalšími vyslanci ve městě, zejména pak se zástupci Francie a Benátska (oba měli svůj úřad v Galatě, zatímco císařský vyslanec ve vlastním konstantinopolském Starém městě), nebo aby tu neprováděli pro císaře špionáž v míře přesahující diplomatické zvyklosti. Budovec se ve městě stýkal s italskými, zejména dubrovnickými kupci, nejvíce přátel ale získal v poselstvu samém. Sblížil se například s Janem z Lichtenštejna a Kryštofem z Fictum, kteří ostatně měli oba blízký vztah k českým zemím. Zatímco ale Budovec zůstal v Cařihradě, oni záhy putovali dále do Svaté země, kam se sultánovým dovolením odpluli v polovině dubna 1578.

V červnu 1578 odjel domů i s částí poselstva včetně hofmistra Auera doslouživší Ungnad a úřad hofmistra přešel na Budovce. Podrobnější zprávy o jeho úřadování nemáme, krom toho, co sám Budovec napsal v dopisech domů a přátelům. Nemáme ostatně ani přesné zprávy o Budovcově návratu. S určitostí víme, že tu byl i při příchodu nového vyslance Fridricha Preynera, který se v Cařihradě ohlásil 19. ledna 1581. Sinzendorf se pak do Vídně vrátil v létě téhož roku. Že s ním jel také Budovec je pravděpodobné, ale není o tom bližších zpráv.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 13/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907