Kosti mumií z Dáhšúru prozradily, že egyptské princezny před 4 tisíci let procházely výcvikem a uměly zacházet se zbraněmi
Egyptské princezny z období Střední říše nebyly žádné křehotinky. Dokládá to analýza královských mumii z pohřebního komplexu v Dáhšúru.
Kostra princezny Noub Hotep z Dáhšúru (foto: Hashesh et al. (2026), Front. Environ. Archaeol., CC BY-SA 4.0)
Odborníci se po celá desetiletí přeli o to, proč byly v pohřebních komorách některých staroegyptských princezen nalezeny zbraně. Šlo jen o symboly jejich postavení či zásvětní dary, nebo je princezny skutečné používaly? Nové analýzy mumií královských žen z období Střední říše naznačují, že alespoň některé princezny pohřbené se zbraněmi měly skvělou fyzičku a uměly se zbraněmi aktivně zacházet.
Zeinab Hasheshová z egyptské Univerzity Beni-Suef a její kolegové prozkoumali šest královských mumií nalezených v egyptském pohřebním komplexu Dáhšúr jižne od Káhiry, proslulém pyramidami a šachtovými hrobkami. Mumie byly objeveny už v 90. letech 19. století, později se však na dlouhá léta ztratily. Znovu byly nalezeny až během katalogizačního projektu v Egyptském muzeu v roce 2020.
Egyptským princeznám nebyly zbraně cizí
Přestože byly všechny mumie pečlivě nabalzamovány, měkké tkáně se během tisíciletí rozpadly na prach a část kostí se nedochovala, bohužel včetně některých lebek, které zmizely už na počátku 20. století. Zachované kostry jsou ale v natolik dobrém stavu, že archeologové mohli určit věk zemřelých, jejich výšku i pohlaví a odhalit také známky nemocí či zranění. Výzkum koster staroegyptských princezen uveřejnil odborný časopis Frontiers in Environmental Archaeology.
„Zjistili jsme výrazný růst kostí horních končetin, který odpovídá opakovaným intenzivním pohybům, jako je natahování tětivy nebo ovládání zbraně. Dokazuje to, že takové činnosti ženy pohřbené v Dahšúru prováděly pravidelně po celý život,“ uvedla Hasheshová. „Přítomnost luků, šípů a palcátů v hrobkách královských žen naznačuje, že nešlo jen o symbolické pohřební dary, ale o praktickou výzbroj, kterou ženy skutečně používaly.“
Na kostrách princezen byla rovněž objevena řada zahojených zranění. Podle Hasheshové byla tato zranění nejspíše důsledkem nehod, pádů, silných úderů nebo jiných nárazů souvisejících s aktivním životním stylem, ať už při lovu, vojenském výcviku nebo dalších náročných činnostech. Pozoruhodné podle ní je, že všechna zranění se dobře zahojila, což naznačuje, že dotyčné princezny měly přístup k na svou dobu velmi pokročilé lékařské péči.