Vědci varují: Příští pandemie může přijít z vykácené Amazonie

19.05.2020 - Stanislav Mihulka

Amazonský deštný prales ukrývá největší světovou zásobárnu koronavirů. Intenzivní odlesňování tak představuje nebezpečnou časovanou bombu

<p>Masivní odlesňování zahubí prales, viry ale zůstávají. Jen se dostanou mnohem blíž k lidem.</p>

Masivní odlesňování zahubí prales, viry ale zůstávají. Jen se dostanou mnohem blíž k lidem.


Reklama

Zatímco takřka celý svět se stále ještě potýká s pandemií wuchanského koronaviru, odborníci upozorňují, že na obzoru se již rýsují možné budoucí pandemie. A to nejen v Číně, která stále zůstává ohniskem intenzivní evoluce nových typů koronavirů, ale i na jiných místech světa. V poslední době se mluví především o Amazonii, která čelí velmi intenzivnímu odlesňování.

Jak tvrdí například David Lapola z brazilské University of Campinas: „Amazonie je ohromným rezervoárem virů“. Podle něj se ve zvířatech, kteří žijí v zeleném příšeří amazonských deštných pralesů, ukrývá největší světová zásobárna koronavirů. Je to prý další důvod pro to, abychom s Amazonií nakládali rozumně a nesnažili se ji celou přeměnit na zemědělské a průmyslové plochy. Pokud jde o amazonské viry, neměli bychom podle Davida Lapoly raději pokoušet štěstí.

TIP: Neodvratný konec Amazonie: Původní reportáž Davida Těšínského

Většina nemocí, které se v posledních letech objevily, jsou takzvané zoonotické infekce, které na náš druh přeskočily z nějakého jiného druhu zvířete. Mezi lety 1960 až 2004 bylo nejméně 60 procent z 335 nových nemocí zoonotických. Podle nedávného výzkumu je přitom hlavním důvodem těchto přenosů těsný kontakt lidí se zvířaty v divočině. V Amazonii jsou přitom takové kontakty stále častější – především kvůli lovu, obchodu se zvířaty, osídlování, a hlavně právě kvůli odlesňování. Když zničíme prales, mnoho virů přežije. Jen se ocitnou mnohem blíž k nám.

Kam mizejí lesy?

V 90. letech 20. století patřily brazilské lesy k nejrychleji mizejícím. Situaci zvrátil zákon o chráněných přírodních oblastech z roku 1993, který výrazně omezil komerční využití porostů. Jeho vynucování silně kolísalo, ale celkově se podařilo trend zastavit. V roce 2008 mizelo průměrně 28 000 km² lesa, v roce 2018 už „jen“ 7 500 km². Administrativa prezidenta Jaira Bolsonara však pravidla ochrany značně uvolnila, a odlesněná plocha tak meziročně poskočila o třetinu, na 9 700 km²

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: David Těšínský

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejistá budoucnost? Ani po skončení karantény nejeví ekonomika žádné známky ozdravení.

Zajímavosti
Revue

Alžběta byla nejen věrně oddanou společnicí knížete, jeho ženou i rádkyní, přímluvkyní žádajících, ale také schopnou vůdkyní a bojovnicí, bez níž by se její muž kníže Bedřich v bouřlivé době konce 12. století jen těžko udržel na trůně.  

Historie

Vylovený první stupeň rakety Electron.

Vesmír

Vpravo jedna ze zkoumaných Da Vinciho kreseb.

Věda

Lemur kata (Lemur catta) je zřejmě nejznámějším druhem patřícím do čeledi denních lemurů. Tito lemuři žijí v jihozápadní části ostrova Madagaskar.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907