Amazonský deštný prales ukrývá největší světovou zásobárnu koronavirů. Intenzivní odlesňování tak představuje nebezpečnou časovanou bombu
Masivní odlesňování zahubí prales, viry ale zůstávají. Jen se dostanou mnohem blíž k lidem.
Zatímco takřka celý svět se stále ještě potýká s pandemií wuchanského koronaviru, odborníci upozorňují, že na obzoru se již rýsují možné budoucí pandemie. A to nejen v Číně, která stále zůstává ohniskem intenzivní evoluce nových typů koronavirů, ale i na jiných místech světa. V poslední době se mluví především o Amazonii, která čelí velmi intenzivnímu odlesňování.
Jak tvrdí například David Lapola z brazilské University of Campinas: „Amazonie je ohromným rezervoárem virů“. Podle něj se ve zvířatech, kteří žijí v zeleném příšeří amazonských deštných pralesů, ukrývá největší světová zásobárna koronavirů. Je to prý další důvod pro to, abychom s Amazonií nakládali rozumně a nesnažili se ji celou přeměnit na zemědělské a průmyslové plochy. Pokud jde o amazonské viry, neměli bychom podle Davida Lapoly raději pokoušet štěstí.
TIP: Neodvratný konec Amazonie: Původní reportáž Davida Těšínského
Většina nemocí, které se v posledních letech objevily, jsou takzvané zoonotické infekce, které na náš druh přeskočily z nějakého jiného druhu zvířete. Mezi lety 1960 až 2004 bylo nejméně 60 procent z 335 nových nemocí zoonotických. Podle nedávného výzkumu je přitom hlavním důvodem těchto přenosů těsný kontakt lidí se zvířaty v divočině. V Amazonii jsou přitom takové kontakty stále častější – především kvůli lovu, obchodu se zvířaty, osídlování, a hlavně právě kvůli odlesňování. Když zničíme prales, mnoho virů přežije. Jen se ocitnou mnohem blíž k nám.
V 90. letech 20. století patřily brazilské lesy k nejrychleji mizejícím. Situaci zvrátil zákon o chráněných přírodních oblastech z roku 1993, který výrazně omezil komerční využití porostů. Jeho vynucování silně kolísalo, ale celkově se podařilo trend zastavit. V roce 2008 mizelo průměrně 28 000 km² lesa, v roce 2018 už „jen“ 7 500 km². Administrativa prezidenta Jaira Bolsonara však pravidla ochrany značně uvolnila, a odlesněná plocha tak meziročně poskočila o třetinu, na 9 700 km².
PřírodaSameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.
VědaKřižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.
PřírodaRak signální se nechává bez problému obdivovat zblízka.
VesmírJosé Luis Pereira a jeho úlovek ze 13. září.
