Vikingové v Grónsku se stali obětí vzestupu hladiny moře během Malé doby ledové

20.12.2021 - Stanislav Mihulka

Chladné období ve středověku vedlo k hromadění ledu v Grónsku a paradoxně také k vzestupu moře, které zaplavovalo pobřežní oblasti s osadami Vikingů

<p>Pomník Erika Rudého v grónském Narsarsuaqu.</p>

Pomník Erika Rudého v grónském Narsarsuaqu.


Reklama

Odvážní vikingští mořeplavci se poprvé usadili v Grónsku kolem roku 985 našeho letopočtu, kdy tam dorazil Erik Rudý, v té době vypovězený z Islandu. Po něm a jeho lidech se v Grónsku usazovali další Vikingové a jejich osady tam prosperovaly celá staletí. Pak se ale něco stalo…

V 15. století mizí stopy norského osídlení v Grónsku z archeologického záznamu. Odborníci se doposud domnívali, že konec Vikingů v Grónsku těsně souvisí s tehdejšími změnami klimatu, a také s ekonomickými změnami, k nimž v té době docházelo. Podle nového výzkumu týmu Marisy Julie Borreggine z amerického Harvardu ale vyhnalo Vikingy z Grónska moře.

Potápějící se pevnina

V době, kdy v Grónsku zaniklo osídlení Vikingů, panovala na severní polokouli takzvaná Malá doba ledová, kdy se citelně ochladilo. Počítačové simulace ukázaly, že se během chladného období v Grónsku hromadil led, což paradoxně vedlo ke vzestupu mořské hladiny. Větší množství ledu totiž více zatížilo pevninu, která kvůli tomu poklesla.

TIP: Vikingové v Grónsku: Tajemství dávných osad z mrožích klů

V důsledku toho docházelo k rozsáhlým záplavám grónského pobřeží, včetně míst, kde tehdy sídlili Vikingové. Vědci ze svých modelů vyčetli, že zhruba mezi lety 1000 a 1400 došlo k vzestupu hladiny moře až o 5 metrů, což vedlo k zaplavení asi 140 čtverečních kilometrů pobřeží, i s osadami Vikingů. Badatelé současně zdůrazňují, že záplavy pobřeží nebyly jediným důvodem konce Vikingů v Grónsku a že roli nepochybně hrálo více faktorů – vedle změn klimatu mohlo jít o sociální nepokoje nebo o vyčerpání přírodních zdrojů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907