Vyvrácená teorie: Útočí hadi častěji během sucha, nebo za deštivých dnů?

10.10.2020 - Marek Telička

<p>Chřestýš mohavský <em>(Crotalus scutulatus)</em> je vysoce jedovatý had, který žije na jihozápadě USA.</p>

Chřestýš mohavský (Crotalus scutulatus) je vysoce jedovatý had, který žije na jihozápadě USA.


Reklama

Obecně se má za to, že v krajinách, kde žijí jedovatí hadi, je setkání s nimi (a potenciálně i uštknutí od nich) pravděpodobnější v suchých obdobích roku. Plazi jsou prý tehdy nuceni více se vydávat mimo svá obvyklá útočiště, což zvyšuje pravděpodobnost střetu s lidmi. Výzkum vedený na základě historických záznamů ovšem ukazuje něco jiného.

Vyvrácená suchá teorie 

Hlavními autory „hadí studie“ byli Caleb Phillips a Grant Lipman, kteří podrobili analýze celkem 5 365 případů uštknutí hadem, k nimž došlo v Kalifornii mezi roky 1997 a 2017. Tým porovnal tato data s dalšími údaji včetně klimatických záznamů NASA a zjistil, že v suchých obdobích případů hadích uštknutí překvapivě ubylo.

K vůbec nejméně incidentům došlo v letech 2015 a 2016, kdy byla země zasažena dlouhotrvajícím suchem. Naopak zvýšení srážek o každých 10 % během předešlých 18 měsíců vyústilo ve vyšší počet hadích uštknutí, a to o 3,9 %.

TIP: Poodhalená plazí tajemství: Jak hadi přišli ke svému jedu?

Phillips a jeho kolegové se domnívají, že příčinu je potřeba hledat v hadí potravě. Myši a další hlodavci, v Kalifornii hlavní položka na jídelníčku jedovatých hadů, se ve vlhkých letech více množí, což zřejmě nahrává i růstu hadí populace. Tím se zvyšuje i možnost potenciálně smrtícího setkání s lidmi.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907