Reklama


Žáby na jarním tahu: Nebezpečná migrace pro zachování rodu

24.03.2018 - Daniel Jablonski

Po dlouhé zimě musí většina živočichů stihnout vyprodukovat další generaci. V mírném pásmu to znamená začít pěkně brzo, aby na konci ročního cyklu měla populace novou životaschopnou generaci, která úspěšně zvládne další zimu

Poloviční úspěch -<p>Sameček získal „svou“ samičku, a tak hurá do vody</p>
Poloviční úspěch -

Sameček získal „svou“ samičku, a tak hurá do vody


Reklama

Pro studenokrevné živočichy jakými jsou například obojživelníci, je období zimy obzvlášť náročné. Metamorfovaná mláďata totiž musí dosáhnout určité velikosti a nabrat potřebnou hmotnost, aby měla před další zimou dostatečné zásoby živin.

Právě obojživelníci jsou mezi studenokrevnými živočichy jakýmisi vlajkovými druhy, o kterých každé jaro slyšíme v souvislosti s upozorněním na jarní migrace. Při těchto hromadných přesunech dochází v Evropě kvůli automobilismu, ale také obyčejnému vandalismu či jiným lidským činnostem, k největším populačním ztrátám. Obojživelníci přímo žádají o naši pozornost a ochranu, protože svět bez této úžasné a v současnosti nejohroženější skupiny obratlovců by už nikdy nebyl tím, čím je.

Explozivní námluvy

Jedním z nejznámějších a nejmasověji migrujících obojživelníků Evropy je ropucha obecná (Bufo bufo), jedna ze tří ropuch, kterou můžete pozorovat na českém území. Jakmile ropuchy dosáhnou věku 3–4 let a tedy i pohlavní dospělosti, velice silně pocítí potřebu rozmnožovat se. Tehdy hledají vhodná vodní stanoviště, na nichž by mohly dál předat svůj genetický potenciál. V březnu nebo v první polovině dubna, když teplota vystoupí na více než 10 °C, dochází k prvním migracím, při nichž se ropuchy začínají párovat.

Při milostném spojení se samec přichytne hřbetu samice a předníma nohama se zaklíní za její přední končetiny. Tato poloha se nazývá amplexus axilaris a je typická právě pro vývojově mladší skupiny obojživelníků, jakými jsou ropuchy, skokani či rosničky. Samci mají v této době vysokou hladinu testosteronu. Jsou přitahováni nejrůznějšími hmatovými vjemy a reagují na každý pohyb, kterým by mohl znamenat potenciální partnerku. Tím se liší od jiných druhů obojživelníků, kteří mají pro rozmnožování k dispozici delší dobu a nepotřebují se tedy v době námluv shlukovat do tak početných a těsných skupin. Samci jiných obojživelných druhů jsou spíše trpělivější a svůj protějšek se snaží přilákat. Například vlastními hlasovými projevy.

Naproti tomu námluvy u našich ropuch probíhají explozivně. Koncentrace konkurentů na omezených místech rozmnožování je dost vysoká a nepohyblivý, pouze kvákající samec by tak měl malou šanci, že získá nějakou partnerku.

Cesta k nové generaci

Bylo vypozorováno, že čím je populační hustota žab na rozmnožovacích stanovištích větší, tím víc u samců převažuje aktivní hledání samic nad voláním. Přesto u ropuch můžete v době námluv zaslechnout i tiché trylkování. Během zmatečného a někdy i marného hledání jsou hormonálně poblouznění samci schopni místo samice uchopit i rybu nebo jiný předmět. Při značné převaze samců pak někdy i více jedinců obklopí jedinou samici. Někdy může u jediné nevěsty dojít k tlačenici 10 i 12 samců. Topící se samička se pak marně snaží dostat z objetí, které už není láskyplné, ale naopak smrtící.

Pokud ovšem dojde ke spárování tak jak má a podmínky prostředí to dovolují, přebírá hlavní roli samice. Ta začne počátek kladení vajíček signalizovat silným prohnutím trupu a zadními končetinami, které jsou teď napnuté a roztažené. Samec své končetiny složí nad kloaku samice a v takto vytvořené poloze dochází k oplozování vajec přímo v rozmnožovacích vodách. Oplození je vnější – samice vypuzuje z každého vejcovodu zhruba 20 cm dlouhý provazcovitý úsek s vajíčky a samec přitom vypouští sperma. V tomto okamžiku mají samci zavřené oči, což trvá pět až deset minut. Pak následuje zhruba stejně dlouhá pauza a celý akt se opakuje.

TIP: Příčiny vymírání obojživelníků – Křehcí živočichové čelí dvojité pohromě

Poté se samci a samice rozdělují a brzy opouštějí vodu. Zůstává po nich snůška, která je v případě našich ropuch charakteristický rosolovitý provazec dlouhý i deset metrů. Vajíčka jsou černá, asi 2 mm velká a v jednom provazci jich může být až 6 800 kusů. Nová generace se líhne za poměrně krátkou dobu. Jejich larvální vývoj trvá asi 2–3 měsíce a poté dochází k proměně na malé, dospělcům relativně podobné juvenilní jedince.

Kde migrují ropuchy

S ropuchou obecnou (Bufo bufo) se můžete setkat na celém území ČR. I když často žije v blízkosti člověka, po většinu roku je skrytým nočním lovcem. Nejnápadnější je právě na jaře, kdy explozivní migrace a námluvy každý rok zvednou vlnu zájmu o nejen tohoto tvora, ale o všechny obojživelníky. V okolí stojatých vodních nádrží, jako např. u rybníků nebo umělých městských jezer, pak můžete pozorovat velké množství těchto žab. 

Kritický je však samotný přesun do vody a to zejména v souvislosti s překonáváním silničních tahů, jež vyrostly na migračních cestách ropuch. Automobily každoročně usmrtí množství ropuch. Proto je potřeba v místech, kde žáby táhnou (dnes naštěstí již často i označených) jezdit velice ohleduplně a pomalu. Na překonání sedm metrů široké silnice totiž ropucha potřebuje asi 15–20 minut. Ideální je samozřejmě úplně uzavřít silnici, přes kterou ropuchy táhnou, ale to není vždy možné. Ochránci proto žáby někdy prostě přenášejí z jedné strany vozovky na druhou.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Daniel Jablonski

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907