Zachovaný žaludek dinosaura prozradil tajemství druhohorní diety
Objev dokonale zachovalého žaludečního obsahu dinosauří samice Judy z Austrálie poprvé přináší přímý důkaz o jídelníčku sauropodů.
V květnu 2017 byla poblíž Wintonu v australském Queenslandu objevena fosilie sauropodního dinosaura Diamantinasaurus matildae, která dostala milou přezdívku Judy. Když Judy někdy před 101 až 94 miliony let, tedy v období křídy, zahynula, pustili se do ní mrchožrouti. Velké části jejího těla ale zůstaly neporušené, včetně oblastí mineralizované kůže.
Asi nejzajímavějším nálezem je fosilizovaný obsah žaludku a střev Judy, který znamená průlom ve výzkumu těchto druhohorních monster. Až doposud vědci na základě nalezených lebek a čelistí spíše předpokládali, že sauropodi byli vegetariáni. Přímý důkaz, co vlastně tito velcí tvorově jedli, ale neexistoval.
Poslední večeře sauropoda
Australskému paleontologovi Stephenu Poropatovi z Curtinovy univerzity a jeho kolegům se podařilo v obsahu žaludku identifikovat listy a reprodukční orgány jehličnanů včetně rodu blahočet (Araucaria) a druhu Austrosequoia wintonensis, společně s listy blíže neurčených kvetoucích rostlin. Pozřená vegetace byla natrhaná, ale nepožvýkaná.
Tento způsob krmení ukazuje, že šlo o tzv. nespecializovaného objemového konzumenta – dinosaura, který nevybíravě pojídal, co se mu zrovna dostalo do cesty. To, že potrava nebyla rozžvýkána, ale přímo spolknuta, navíc napovídá, že trávení probíhalo zřejmě dlouho a za pomoci fermentace, podobně jako u dnešních slonů či nosorožců.
Judy podle vědců nebyla žádný drobeček – se čtyřmetrovým krkem a více než tři metry dlouhým ocasem měřila na délku zhruba 11 metrů. S velkou pravděpodobností se přitom nejednalo o dospělého jedince. Díky Judy nyní víme, že sauropodi nejen že jedli rostliny, ale že jejich jídelníček byl překvapivě pestrý – od nízko rostoucí vegetace až po větve stromů.