Zachovat nebo rozbít monarchii? Masaryk a Rakousko-Uhersko

14.04.2016 - Jiří Pernes

Už od dob Františka Palackého byla většina českých politiků přesvědčena, že nejlepší podmínky pro budoucnost národa nabízí habsburská říše. Po dlouhá léta tomu věřil i Tomáš Garrigue Masaryk


Reklama

Na počátku 20. století se situace začala měnit a Masarykův vztah k habsburské říši rovněž.doposud ji v duchu austroslavistických idejí Františka Palackého pokládal za přirozený a nejlepší rámec existence českého národa, jako ochranu před šovinistickým Německem a samoděržavným Ruskem.

Schyluje se k rozchodu

Jak již bylo řečeno, nezbytným předpokladem k její další existenci byla Masarykovi další postupná demokratizace podunajské říše. Počátkem druhého desetiletí 20. století ale začal nabývat dojmu, že v Rakousku sílí tendence opačná, že místo demokratických zásad nabývají navrch prvky, které nazýval „absolutistickými“. To vedlo Masaryka k přesvědčení, že Rakousko už není reformovatelné a že jeho cesta od demokratizace k absolutismu se zrychluje.

Když 28. června 1914 podlehl následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este atentátu v Sarajevu, Masaryk ještě nevěřil, že by z toho mohl vzejít vážnější konflikt. Když o měsíc později válka skutečně propukla, trávil zrovna s rodinou prázdniny za rakouskými hranicemi, v saském městě Bad Schandau. Tam pochopil, že situace je zlá. Při pohledu na válečnou atmosféru v Německu si uvědomil, že „spojenci budou míti úkol velmi těžký“.

Československá otázka

Přesto nevěřil ve vítězství Rakousko-Uherska. Trápila ho jediná obava: aby se nesložilo příliš brzy, protože to by znemožnilo prosazení plánů na získání české (později československé) nezávislosti. „Nebyli jsme na to ještě dlouho připraveni,“ říkal. Po poradě s nejbližšími spolupracovníky odešel v prosinci 1914 do zahraničí, kde položil základy k odbojové akci. Svůj cíl veřejně vyhlásil 6. července 1915 v Ženevě při oslavách 500. výročí upálení Jana Husa. Ve své řeči prohlásil s odkazem na svůj výklad českých dějin: „Každý Čech znalý svého národa musí se rozhodnout pro reformaci nebo protireformaci, pro ideu českou nebo pro ideu Rakouska, orgán protireformace a evropské reakce. Hus, Žižka, Chelčický, Komenský jsou naším živoucím programem [...]. Naše reformace dává toto pravidlo: Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho používati. Avšak proti násilí budeme se brániti třeba železem.“

 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907