Diabetici si v budoucnu vystačí s mobilní aplikací. Inzulin jim vyrobí vlastní geneticky upravené buňky
Mobilní aplikace pro diabetiky byla úspěšně vyzkoušená na myších
Na světě je asi 415 milionů diabetiků. To představuje ohromný trh a masivní investice do výzkumu, který přináší pozoruhodné výsledky.
Čínští vědci vytvořili pro diabetiky systém s nejnovějšími genetickými technologiemi, který by jim mohl značně ulehčit život. Mozkem tohoto zařízení je mobilní aplikace, která z chytrého telefonu nebo tabletu ovládá speciálně upravené buňky pacienta.
TIP: Bionická slinivka automaticky kontroluje cukr v krvi diabetiků
Diabetici toto zařízení dostanou jako podkožní implantát, který bude obsahovat buňky pacienta geneticky upravené tak, že budou schopné produkovat inzulín podle pokynů vydávaných světlem. Spolu s buňkami tam bude dálkově ovládané LED osvětlení, které bude řídit činnost buněk. U myší to funguje, uvidíme, jak to půjde s lidmi.
EurekAlert, Science Translational Medicine
HistorieMnožství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
PřírodaLuňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
