Reklama


Československá Mata Hari: Byla Sofie Kukralová skutečně vyzvědačkou?

12.10.2017 - Alžběta Nagyová

Okouzlující Češka za druhé světové války zamotala v egyptské Káhiře hlavu dvěma britským tajným agentům a byla zatčena jako špionka…

Sofie Clapham Kukralová - V Káhiře se Sofie zapletla do dvou milostných dobrodružství
Sofie Clapham Kukralová - V Káhiře se Sofie zapletla do dvou milostných dobrodružství

V roce 1941 britská armáda v Palestině zadrží Sofii Kukralovou. Do země přijela z Egypta, kde se stala aktérkou dvou milostných skandálů. Právě kvůli nim je podezřelá z vyzvědačství. Její vyvolení totiž pracují pro vojenskou rozvědku – nebo to o sobě alespoň tvrdí. Sama Kukralová vzbuzuje pozornost také rozmařilostí a bohatstvím, o kterém není jasné, odkud vlastně pochází.

Nenávist

Sofie je nádherná žena, elegantní blondýna s uhrančivým pohledem, které muži padají k nohám. Narodila se v roce 1911 v Litoměřicích. Její rodiče jsou gruzínští utečenci, kteří museli svou vlast opustit kvůli ruské okupaci. Temperament mladé dámy na sebe nedá dlouho čekat: manželství s dalším pražským emigrantem Havlem Kukraloffem vydrží sotva rok – ačkoli je pojí společná nenávist k ruským bolševikům. Sofie se po rozvodu vydá do slova a do písmene na cestu – kromě Československa se objevuje během čtyř let ve Švédsku, Dánsku, v Norsku i v Německu. Právě tady podle jejích slov začíná její kariéra špionky.

 V Hamburku Sofie pracuje ve zbrojovce, ze které vynáší informace pro československého agenta. Němci si aktivit krásné blondýnky všimnou a zadrží ji. Podle jedné verze internace trvá 7 měsíců, podle jiné je zatčena dokonce několikrát – vždycky ale jen na pár dní. Nacisté se k ní prý chovají spíš jako k návštěvě než jako k vězni. Začíná tady Sofiino propojení s německou tajnou službou? Je to pravděpodobné. Romantická mladá žena totiž nenávidí ruské bolševiky za to, že obsadili její rodnou zemi, a nic si nepřeje víc, než jejich nadvládu svrhnout! Ve spolupráci s Německem může vidět úžasnou příležitost, jak k pádu nepřátel přispět…

Podezřelá adopce

Po propuštění se Sofie přesouvá zase o zem dál – tentokrát do Maďarska. V Budapešti v roce 1941 potkává třiasedmdesátiletého Maxwella Claphama. Dokáže okouzlit i jeho. Nejde však o milostnou zápletku. Přesvědčí tohoto britského inženýra i jeho manželku Josephine, aby ji adoptovali! S nevlastní matkou pak Kukralová odcestuje do Istanbulu.

V Turecku obě přítelkyně okamžitě vzbudí pozornost nejen britské tajné služby. Sofie je nejen krásná, ale také vždycky vybraně – a nákladně – oblečená. Ačkoli není jasné, čím se vlastně živí, utrácí plnými hrstmi. Josephine je všude jejím hostem a její „dcera“ je k ní neuvěřitelně štědrá. Kukralová, která teď používá i „adoptované“ jméno Claphamová navíc mluví několika středoevropskými jazyky a zdá se, že má spousty známých. Dokonce i mezi vysoce postavenými Nacisty! Je to lhářka? Nebo může být skutečně nebezpečná? Britové nenechají nic náhodě a další cesty matky a dcery Claphamových přes Sýrii do Egypta jsou bedlivě sledovány.

Špionka s morálními zásadami: „Ženáči jsou tabu!“

V Káhiře se Sofie zaplete do dvou milostných dobrodružství. Britové v jejích materiálech později napíší, že: „… měla aféru s Bobem Sewelem z tajných služeb, a také s jistým Flettem, který jí v opilosti vyhrožoval, že pokud s ním nebude spát, udá ji coby zvěda.“  Sama Kukralová připouští, že s agentem Sewelem jsou přáteli – a že ji požádal o ruku! Ona jeho nabídku nepřijala. Proč? „Řekla jsem mu, že ho mám ráda a že je moc milý, ale ženatý. Ženáči jsou pro mě tabu!“

S Alfredem Flettem je to mnohem bouřlivější. Tento muž se vydává za Nora, Kukralová je ale přesvědčená, že je německým agentem, protože hodně vyzvídá. Jedné noci se Flett opije a v jednu ráno se dobývá do Sofiina hotelového pokoje. Když ho odmítne vpustit, šíleně se rozčílí. „Jsem příslušník britské tajné služby,“ křičí na ni. „Jestli chceš zůstat v Egyptě, můžeš. Ale jestli neuděláš, co chci, budu tě muset zatknout!“  Kukralová u obou mužů – stejně jako u řady dalších vyzvídá podrobnosti o britských lodích a protiletecké obraně.

Nebezpečná cestovatelka

Ač stále není jasné, jestli nejde o nevyrovnanou lhářku trpící stihomamem a chybí jednoznačný důkaz, Britové Sofii Clapham Kukralovou zatknou hned po jejím dalším přesunu – tentokrát do Palestiny, která je za války mandátním územím Velké Británie. V internaci krásná žena zůstane až do roku 1946. „Vzhledem k její kosmopolitní povaze, nedostatku skrupulí, až morbidnímu zájmu o špionáž, nezvyklým znalostem zbraní a vojenských záležitostí by Sofie v případě propuštění znamenala potenciální hrozbu, ať by byla kdekoli,“ konstatuje kontrarozvědka. Taková osoba by rozhodně neměla mít možnost potulovat se po Středním Východu!

TIP: Ženy špionky: Půvab ve službách rozvědky

V roce 1946 se Sofie Kukralová dostává na svobodu. Teprve za rok dojde k překvapivým zjištěním. V německých dokumentech je objeven agent Wilhelm Heinen, který se zmiňuje i o vyzvědačce kryté kódem R 37 49. Jde bez pochyby o Kukralovou. S ní se Heinen v červnu 1941 sešel v bazénu budapešťského hotelu Gellert. Byl totiž přesvědčený o tom, že se v Bombaji nacházejí zajímavé informace. Vyslal tam proto agentu Kukralovou, aby navázala kontakty a předávala odtud zprávy. Kvůli tomuto plánu se proto mladá žena seznámila s britskými občany Claphamovými. Díky adopci chtěla získat britský pas a tak i volnou cestu do Indie. Tento záměr ale nevyšel, adopce nikdy nebyla posvěcena úřady, britské občanství bylo Kukralové odepřeno a její vyzvědačská kariéra skončila místo na vrcholu slávy v palestinském vězení.

Poslední zprávy o krásné vyzvědačce

Sofie Clapham Kukralová se britskou občankou nikdy nestala. Adopce nebyla uznána a ona tak zůstala československou občankou. Když se v roce 1947 objevily nové skutečnosti, potvrzující, že kráska skutečně byla do vyzvědačství zapojena, byla Sofie stále ještě v Palestině, kde se snažila od britských úřadů získat zpět svůj československý pas. Odmítla jakoukoliv spolupráci s Wilhelmem Heinenem.

Poslední zprávu o ní jsou z března 1951, kdy se Kukralová vrátila do Británie. Britská tajná služba nic nenamítala, je tedy pravděpodobné, že se Sofie definitivně vzdala svých špionských ambicí. 

  • Zdroj textu: 100+1 Historie Speciál 21 (podzim 2016)
  • Zdroj fotografií: Wikipedie, Telegraph

Reklama



Reklama

Aktuální články

Tradiční trh na jednom z mnoha malých náměstí v Lille. Podobné se konají každé sobotní ráno a na stáncích najdete vše, po čem vaše srdce touží.

Cestování

Kresba podle dřevořezby doprovázející českou zprávu o pádu povětroně v Durynsku

Historie

USS Constitution představuje skutečný unikát: Třístěžňová fregata je totiž originál. Na vlnách se plaví od roku 1797 a kromě britské HMS Victory (která se však několik let rekonstruovala) jde o nejstarší a nejdéle sloužící válečnou loď světa. Vznikla v bostonské loděnici podle návrhu konstruktéra Joshuy Humphreyse a největší úspěch slavila roku 1812, kdy porazila pět anglických plavidel. Vysloužila si tak přezdívku Old Ironside, v překladu „lamželezo“. Od roku 1907 funguje v Bostonu jako muzejní loď s prohlídkami pro veřejnost.

Revue

Flétňáci australští jsou pěkní, inteligentní a nebezpeční

Věda

I vesmír má své „těstoviny“ – v nitru neutronových hvězd

Vesmír

<p>Severní srázy Cǎlimanu a tábořiště na cestě Maria Terezia</p>

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907