Reklama


Historie jednoho pojmu: Odkud se vzalo slovo Sudety?

05.10.2017 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Když se řekne Sudety, každému se vybaví dramatické okamžiky předcházející druhé světové válce. Kde se ale označení pohraničí vzalo?

Označení Sudety bývá spojováno hlavně s neblahými událostmi třicátých a čtyřicátých let 20. století – se vzrůstem moci Sudetoněmecké strany Konráda Henleina, rozpadem Československa a vytvořením Sudetské župy na území připojeném Mnichovskou dohodou k hitlerovskému Německu. Ovšem Sudety jako zeměpisný pojem byly známé již ve starověku. Nejpravděpodobněji se jedná o slovo keltského původu, které lze přeložit jako „les kanců“. Na mapách takto začal být označován souvislý masív pohraničních hvozdů táhnoucí se od Lužických hor po Jeseníky, který odděloval Čechy s Moravou od Slezska.

Zrod „sudetoněmeckého národa“

Termín, který dal sudetskou geografickou oblast do souvislosti s jejími německými obyvateli, se poprvé objevil až v roce 1866. Tehdy se zrodil i termín sudetský Němec, který začal být používán pro příslušníky německého národa a jazyka žijící v habsburské monarchii na historickém území českých zemí a který byl užitečný pro odlišení Němců z Čech od Němců z alpských zemí.

V období první Československé republiky (1918–1938) se sudetští Němci ocitli v nechtěné roli národnostní menšiny, což je dále stmelilo. Třebaže se hlavně ve dvacátých letech zdálo, že vztahy mezi Čechy a Němci budou smířlivější, velká hospodářská krize a nástup Adolfa Hitlera k moci v Německu v roce 1933 daly takovému sbližování červenou. Nová nacistická propaganda dávala svým heslem „Heim ins Reich“, tedy Domů do Říše signál všem Němcům žijícím mimo území meziválečného Německa, aby udělali vše pro návrat do lůna otčiny.

Henlein míchá kartami

V Československu se národní mobilizace ujal Konrád Henlein se svou Sudetoněmeckou stranou a jak už z názvu tohoto národoveckého a nakonec pronacistického uskupení vyplývá, plnou měrou ke svým záměrům využil starého a v 19. století zpolitizovaného pojmu Sudety. Na konci třicátých let se pak Sudety a sudetští Němci nakrátko dostali do centra evropské politiky – stali se „mezinárodním problémem“, který zdánlivě elegantně vyřešila Mnichovská dohoda podepsaná na konci září 1938.

V českém prostředí rostl během druhé světové války a nacistické okupace odpor nejen k sudetským Němcům, ale i k používání pojmu Sudety. Bezprostředně po skončení války v květnu 1945 tak vešel v platnost výnos ministerstva vnitra o nepřípustnosti užívání pojmu Sudety. Zároveň bylo navrženo, aby se pro pojmenování příslušné oblasti užívalo jen obsahově neutrálního pojmu „pohraniční území“.

Zakázané Sudety

Snaha vytlačit pojmy Sudety a sudetský z úředního jazyka i z celkového povědomí, měla po roce 1945 jen částečný úspěch. V běžné mluvě toto označení přetrvávalo, ačkoliv se původní význam měnil a Sudety dostávaly nový obsah spojený se specifickými rysy poválečného českého pohraničí po odsunu Němců. Zprvu byly poválečné Sudety, takzvaná laboratoř republiky, spojovány s nadějemi na rychlejší vytvoření spravedlivější komunistické společnosti, ale po krachu těchto osídleneckých vizí získaly pověst problémového vykořeněného regionu.

Současně termín sudetský Němec často využívala komunistická propaganda pro negativní hodnocení aktivit sudetoněmeckých krajanských sdružení jako revanšistických organizací, toužících po odplatě za odsun a bojujících za majetkové nároky za zkonfiskovaný majetek. To udržovalo u početné části českého obyvatelstva (zvláště v pohraničí) trvalé protiněmecké nálady.

Kde leží Sudety?

Po listopadu 1989 došlo k určité rehabilitaci pojmu Sudety. V českých úředních dokumentech, ani na současných mapách (na rozdíl od polských) jej sice nenajdeme, ale začal se znovu užívat i v literatuře nebo akademických debatách. A to přesto, že Sudety a sudetské Němce není lehké nějak jednoduše definovat, přičemž nejde jen o to, že v dnešních Sudetech již téměř žádní němečtí obyvatelé nežijí.

  • Zdroj textu: Kauzy (extra Historie) 20/2015
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Switchblade od Samson Motors má být prvním létajícím sporťákem.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907