10 tisíc let stará žvýkačka obsahovala DNA dávných Skandinávců
Objev žvýkaček z březové pryskyřice přinesl spoustu informací o lidech a životě doby kamenné
Dávejte si pozor, kde necháváte svoji žvýkačku. Jak se ukazuje, jde o výtečnou databanku DNA. Švédští archeologové a paleogenetici nedávno dokázali získat DNA ze žvýkačky z doby kamenné.
Dávné žvýkačky, o nichž je řeč, byly objeveny na lokalitě Huseby Klev na západním pobřeží Švédska. V období neolitu tam lidé lovili a rybařili. Našli se tam i lidské kosti, ty jsou ale v takovém stavu, že z nich již není možné získat DNA tehdejších obyvatel. U žvýkaček je to ale jiné.
TIP: Kde se vzala žvýkačka? Stopy sahají až do neolitu
Důkladně prožvýkané žvýkačky byly vyrobeny z březové pryskyřice. Jsou staré téměř 10 tisíc let. V té době je jejich majitelé zahodili či ztratili, přičemž žvýkačky byly plné slin. Vědcům se i po tak dlouhé době podařilo ze žvýkaček úspěšně vytáhnout DNA a určit, že studované žvýkačky žvýkali tři různí lidé, dvě ženy a jeden muž. Jde o nejstarší získané sekvence DNA z této části světa. Badatelé objevili i otisk mléčných zubů, takže se na žvýkání podíleli i děti. Dávné žvýkačky a jejich DNA podle nich poskytují velmi cenné informace o genetice i každodenním životě tehdejších obyvatel Švédska.
