Kde se vzala žvýkačka? Stopy sahají až do neolitu

14.03.2017 - redakce 100+1

Historie žvýkaček sahá překvapivě až do neolitu. Svědčí o tom i šest tisíc let stará hmota z pryskyřice z březové kůry s otisky lidských zubů, která byla objevena ve finském Kierikki


Reklama

Žvýkání znaly také mnohé další kultury a v ústech našich předků se převalovalo leccos – od stromové pryskyřice a ztuhlého kaučukového mléka přes různé druhy trávy až po listy, větvičky a vosky.

TIP: Žvýkejte žvýkačky: Zlepšíte si paměť

Historie moderní žvýkačky se ovšem spojuje s Amerikou, konkrétně s územím Nové Anglie nedaleko kanadských hranic. Tamní indiáni žvýkali pro zahnání žízně i osvěžení dechu tuhou smrkovou mízu zvanou „chicle“. Zvyk od nich pak převzali kolonisté a v roce 1848 obchodník John B. Curtis vyrobil a prodal první komerční žvýkačku, pod názvem „Čistá smrková guma ze státu Maine“. Krátce nato již žvýkací hmota vznikala i uměle – konkrétně z parafínu.

První patent obdržel zubař William F. Semple z Ohia roku 1869: Speciální gumu chtěl využít především k procvičení čelistí a stimulaci dásní. Nešlo přitom právě o pochoutku – vyráběla se mimo jiné z křídy či drcených kořenů.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907