Kryptoanalytický tým dešifroval tajné dopisy Marie Stuartovny psané z vězení

Korespondence z let 1578 až 1584 byla dlouhou dobu pokládána za ztracenou. Nález a následné rozluštění dopisů označil za nejzásadnější objev o životě Marie Stuartovny za posledních 100 let autor jejího životopisu John Guy. „Tento objev je historickou a literární senzací,“ uvedl Guy pro Sky News.

„Šifra byla poměrně sofistikovaná a chvíli nám trvalo, než jsme ji prolomili,“ vysvětluje George Lasry, počítačový vědec a kryptoanalytik, který na rozluštění šifry spolupracoval s profesorem hudby Norbertem Biermannem a fyzikem Satoshim Tomokiyoem.

Stopy vedou do Anglie

Na 57 dopisů narazili badatelé náhodou v digitálních archivech Francouzské národní knihovny, která je vydávala za italské materiály ze 16. století. „Po chvíli jsme si začali všímat, že velké úseky textů jsou ve skutečnosti psané ve francouzštině. Vyplývalo z nich, že je psala žena, který byla vězněná a měla syna, což mohlo odpovídat Marii Stuartovně,“ uvedl Lasry.

Většina dopisů byla adresovaná francouzskému velvyslanci v Anglii, Michelovi de Castelnau de Mauvissieremu, který podporoval nárok Stuartovny na trůn. Stěžovala si v nich mimo jiné na špatné zdraví a podmínky, ve kterých je vězněná, a vyjadřovala v nich také rozrušení z únosu svého syna Jamese, budoucího krále, v srpnu 1582.

Kromě snah o vyjednání svého propuštění Marie Stuartovna v mnoha dopisech zmínila také opovržení nad Sirem Francisem Walssinghanem, jedním z nejdůležitějších rádců Alžběty I., což se pro kryptoanalytiky nakonec stalo jedním z hlavních vodítek. 

TIP: Anglickou královnou jsem já: Intriky proti tetičce stály Marii Stuartovnu hlavu

Marie Stuartovna byla sťata před 436 lety. Do té doby strávila 19 let, téměř polovinu života, ve vězeních na různých hradech ve Skotsku a Anglii. Uvěznit ji kvůli ohrožení vlastní moci nechala Alžběta I., její teta z druhého kolene a královna Anglie a Irska. Katolíci totiž považovali Marii Stuartovnu, první v řadě následnictví, za legitimní panovnici.