Jedlé kaštany: Skvěle chutnají a navíc snižují cholesterol

Jedlé kaštany byly poměrně běžnou podzimní a zimní pochoutkou také v našem prostředí. Postupně se zase vracejí do českého povědomí. Velmi populární jsou ve Francii nebo Itálii, kde si bez nich nedokážou představit vánoční stůl

25.12.2022 - Pavlína Klaudová



I když se v některých pramenech uvádí, že byl jedlý kaštan dovezený do Evropy z Malé Asie v 5. století našeho letopočtu, Francouzi by s tímto tvrzením určitě nesouhlasili. Jejich galské dědictví totiž říká něco jiného a opírá se o objevy fragmentů kaštanového dřeva pocházejících z prehistorických dob v Charente a v Cantalu. Francouzi se ve sporech o původu kaštanu opírají především o to, že se jeho plody používaly při magických rituálech. Ve Francii, Španělsku, Portugalsku a Itálii byly kaštany základní potravou celé populace. Zejména v horských oblastech, kde nerostou obiloviny, byly obzvlášť důležité v časech potravinového nedostatku. 

V 19. století se v toskánských horách po dobu šesti měsíců v roce konzumovaly prakticky pouze kaštany. V srdci francouzské Korsiky se zrodila skutečná civilizace kaštanu. I ve 20. století jedli Korsičané velké množství kaštanového chleba. Méně kvalitní kaštany se po­užívaly ke krmení hospodářských zvířat, což se výrazně projevilo na kvalitě a chuti jejich masa. Jedlé kaštany jsou oblíbené po celé Francii, lyonská odrůda Marron de Lyon dává velké plody, jež vynikají skvělými chuťovými vlastnostmi a jemnou, sladkou dužinou. Tuto odrůdu vyhledávají cukráři i kuchaři, plody se používají také pro kandování.

Velkými milovníky kaštanů jsou i Italové, v některých regionech je stále považují za součást lidových tradic. Třeba v italském Piemontu se kaštany jedly jako rituální jídlo v předvečer svátku Všech svatých. 

Jedlý kaštan by se neměl zaměňovat s kaštanem koňským. Poznáte jej tak, že má jiný obal slupky. Má dlouhé, hustě seskupené ostny, zatímco u koňského kaštanu jsou na obalu slupky malé, krátké ostny, mající mezi sebou větší mezery.

Použití v kuchyni

Jedlé kaštany se ve Francii používají do sladkých i slaných pokrmů. Můžete je najít v pečených i nepečených dezertech (truffles, dorty, pěny), jsou součástí slaných i sladkých koláčů, pyré, jedí se s různými druhy masa, hlavně drůbežím, jehněčím a zvěřinou. U drůbeže se používají jako nádivka, u zvěřiny jako příloha. Mohou se restovat se šalotkami a koprem, podávají se k rybám. Poměrně dobře si rozumějí s jídly obsahujícími slaninu. Připravuje se z nich i vegeta­riánská paštika s vínem. 

Klasická kaštanová nádivka na drůbež je velmi jednoduchá. Obsahuje pouze nasekané vařené kaštany, sůl, pepř, vejce, strouhanku a bylinky (petržel, šalvěj, tymián, rozmarýn). Krocana plněného touto nádivkou najdete na mnohých vánočních stolech po celé Francii. Kaštany můžete třeba naplnit vydlabané dýně. Nakrájená dužina se smíchá s houbami, jemně nasekanými kaštany, osmahne se na olivovém oleji, dochutí česnekem, bylinkami (třeba petrželkou) a muškátovým oříškem. Před naplněním můžete přidat strouhaný sýr a následně dýni zapéct v troubě předehřáté na 200 °C. 

Jestliže rádi zkoušíte alternativní mouky, určitě zkuste i tu kaštanovou. Je přirozeně bezlepková, je skvělou náhradou mouky pšeničné a lze z ní upéct chutný a výživný chléb. Hodí se také na přípravu palačinek nebo dortů. Poznáte ji podle typicky hnědé barvy, má jemnou, nasládlou chuť. K získání kilogramu kaštanové mouky potřebujete celkem čtyři kila plodů.

Při použití kaštanů v kuchyni je potřeba mít na paměti, že jsou navzdory svému pevnému vzhledu poměrně náchylnou surovinou na teplo a vlhko. Po odstranění slupky by se měly vždy dokonale usušit. Loupané kaštany vydrží v lednici po dobu jednoho týdne, jsou-li skladovány ve vzduchotěsném boxu. Na zimu se zamrazují. Pokud kupujete nebo sbíráte jedlé kaštany, dobře si je prohlédněte. Kaštan by měl být lesklý a v ruce těžký, neměla by se mu oddělovat kůra od dužiny. Dobře zkontrolujte, jestli není napadený plísní.

Pro zdraví

O kaštanech jako o svíravém léku píše ve svém díle Materia medica i řecký lékař Dioscorides. Byly však i neodmyslitelnou součástí středověkého léčitelství. Svatá Hildegarda často radila jíst kaštany oslabenému člověku, protože jeho srdce nabude znovu sílu a radost. Pracovala s plody, listy i kůrou, indikovala kaštany při bolesti jater, sleziny a žaludku i dně. Poznala je také jako velmi dobrý prostředek pro léčbu domácích zvířat při epidemiích. 

Kůra kaštanu obsahuje 8–14 % tříslovin, které mohou za její svíravý účinek, v naturopatických receptech ji lze nahradit dubovou nebo bukovou kůrou. Působí jako žilní, svalové a nervové tonikum, je antiseptická. Indikuje se při potížích krevního oběhu, křečových žilách a hemoroidech. Plody kaštanu mohou ulevit při zažívacích potížích. Kaštany jsou dobrým prostředkem pro snížení špatného cholesterolu v krvi a rizika vzniku kardiovaskulárních chorob, žlučových kamenů a odstranění žlučníku, hovoří se také o jejich prospěšnosti v rámci prevence rakoviny střev

Dnes se používá jedlý kaštan ve formě nálevů z listů, tinktur nebo jako potravinový doplněk. Listy obsahují třísloviny, sliz a flavonoidy. Mají antibakteriální, stahující (stahují sliznice) a sedativní vlastnosti. Jsou indikovány ke zklidnění respiračních onemocnění a ke zmírnění bolestí zad a revmatismu. Jehnědami jedlého kaštanu se léčí průjem. Plody kaštanu mohou pomoci při trávicích potížích.

Kaštan jedlý se indikuje při infekcích dýchacích cest, bolestech v krku, černém kašli, bronchiálním kataru, silném kašli, bolestech pohybového aparátu (revmatismus, bolesti kloubů, lumbago) a při různých infekcích kůže. K léčbě černého kašle, bronchitidy, záchvatů kašle, bolesti v krku se dávkuje 2 až 5 g suchých listů do šálku studené vody, přivede se k varu, poté se odstaví z plotny a nechá čtvrt hodiny vylouhovat. Po scezení pijte jeden šálek třikrát denně. V případě potřeby můžete několikrát denně vykloktat hrdlo vychlazeným výluhem.

Kaštany jsou bohaté na škroby a velmi výživné, 100 gramů obsahuje 200 kalorií. Zároveň představují dobrý zdroj vlákniny. Surové kaštany obsahují nejméně dvakrát tolik sacharidů než většina ostatních ořechů a olejnatých semen (vlašský ořech, lískový ořech, pekanový ořech), proto nejsou vhodné pro low carb nebo keto dietu. 

TIP: Velký zázrak v malém balení: Co jste možná nevěděli o česneku a cibuli

Kaštany nemívají takřka žádné kontraindikace. U lidí s potravinovou nesnášenlivostí ořechů a dalších olejnatých semen se může po jejich konzumaci vyskytnout alergická reakce. Nedoporučují se ani lidem, kteří měli problémy s močovými a ledvinovými kameny. Diabetici by se o jejich konzumaci měli poradit s ošetřujícím lékařem, protože jsou bohaté na uhlohydráty.

Kaštanové muffiny

Na 12 formiček na muffiny potřebujete 100 g mandlového pyré, 300 g kaštanového pyré, 100 g agávového sirupu, 4 střední vejce (200 g), 30 g hnědé rýžové nebo cizrnové mouky, půl lžičky vanilkového cukru, lžičku drceného nebo mletého kardamomu a kůru z bio pomeranče. Předehřejte troubu na 180 °C. Mandlové pyré vyšlehejte s kaštanovým pyré, agávovým sirupem, vejci a moukou. Přidejte vanilku, kardamom (dobře rozdrťte) a najemno nastrouhanou pomerančovou kůru. Naplňte košíčky na muffiny (v případě potřeby naole­jujte). Pečte asi 20 až 25 minut. Uchovávejte ve vzduchotěsné krabici v chladničce.

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci