Velký zázrak v malém balení: Co jste možná nevěděli o česneku a cibuli

05.01.2020 - Radomír Dohnal

Říká se, že chutný pokrm spíš připravíte bez ohně než bez cibule. Česnek a cibule jsou prostě v kuchyni jako doma. A kromě toho, že dodávají jídlu chuť, představuje jejich konzumace i nemalý pozitivní příspěvek pro vaše zdraví. Co jste o nich možná nevěděli?

<p>Proti zápachu z úst zkuste sklenici mléka, bílý jogurt, kávové zrno, petržel, kardamom či zázvor.</p>

Proti zápachu z úst zkuste sklenici mléka, bílý jogurt, kávové zrno, petržel, kardamom či zázvor.


Reklama

Čeleď česnekovitých (Alliaceae) je jednou velkou rodinou sympatických a chutných rostlin. Patří sem například cibule, pažitka, pórek a samozřejmě česnek. V některých regionech světa jsou těmto rostlinám přičítány už od dávnověku magické a léčebné účinky. A nutno dodat, že toto tvrzení není daleko od pravdy.

Používaly se ve starém Egyptě už před 5 000 lety; na bezpočet lidských neduhů je předepisoval Hippokrates a neobešli se bez nich ani atleti a gladiátoři v Římě, kteří si jimi zlepšovali své výkony. A zrovna tak zdomácněly v medicíně v údolí Indu nebo ve staré Číně. Příčina jejich obliby je prostá: Do značné míry totiž mohou cibule i česnek zastat příruční lékárnu v oblasti prevence i aktivní léčby.

Našlapaná minerály a vitamíny

Cibule, jedny z nejstarších známých kulturních plodin, jsou vynikajícím zdrojem vitamínu C, B1, B2, B6, draslíku a kyseliny listové. Provitamín A se u nich vyskytuje spíše v nati. Platí to pro exempláře všech barev a druhů. Určující nejen pro chuť jsou tu éterické oleje, které rozhodují o štiplavosti a sladkosti. Česnek nezaostává a strávníkům nabízí kromě vitamínů A, C a B6 ještě selen, vápník a jód. Oba popisované druhy oplývají i dalšími látkami, například flavonoidy, polysacharidy, lutamylpeptidy, steroidními a triterpenovými saponiny a lektiny. Jedním stroužkem česneku nebo půlkou menší cibule pokryjete čtvrtinu doporučené denní dávky manganu, 17 % spotřeby vitamínu B6 a 15 % vitamínu C. 

Česnekovité rostliny v sobě ukrývají čtyři větší skupiny látek s rozdílným efektem: třeba mikro minerály (germanium, tellur), aminokyseliny (arginin), enzymy (allináza) a spoustu sloučenin síry (alliin, allicin, ajoen, allylpropyl disulfid, diallyl trisulfid, allylcystein). Některé jsou přítomny přímo v rostlině, jiné vzniknou v důsledku enzymatické reakce například v lidském žaludku. Dohromady jsou na vašem talíři dokonalou nízkokalorickou zásobárnou užitečných minerálů, jež jinde jen těžko seženete.

Rostliny od srdce

Vědci zabývající se česnekovitými předpokládají rozsáhlý přínos konzumace cibule a česneku pro zdraví, např. ve snižování krevního tlaku. Česnek dokáže zmenšit riziko aterosklerózy tím, že omezuje lepkavost krevních destiček a ředí krev, čímž minimalizuje tvorbu krevních sraženin. Pomáhá snižovat hladinu triglyceridů a současně zvyšovat hladinu „dobrého“ cholesterolu (HDL). Můžete díky němu tedy předcházet rizikům mrtvice či infarktu. Také zvyšuje uvolňování inzulinu, čímž reguluje hladinu cukru v krvi a příznivě působí při cukrovce. Zvyšuje také produkci proteinu ferroportinu, který se podílí na metabolismu železa v organismu. Velmi pravděpodobně mohou česnek s cibulí bránit rozvoji chronických kardiovaskulárních chorob a spekuluje se i o teoretické prevenci vzniku rakoviny.

Otazníky nad výzkumem

Je poměrně těžké ulovit pro potřeby výzkumu někoho, kdo dosud česnek či cibuli nejedl a začal s tím teprve pod vedením laborantů. I z tohoto důvodu dopadl výzkum, který měl potvrdit účinnost česnekové diety jako prevence proti nachlazení, poněkud neslavně. Mezi vědci také panuje rozpor v tom, jak dalece se liší pozitivní účinky těchto rostlin syrových a tepelně upravených. Některého z efektů, například uvolnění pro-alergenního kvercetinu, totiž dosáhnete jen konzumací syrových exemplářů.

Jestli se ale odborníci na něčem shodnou, pak že po nakrájení (nebo promačkání) je lepší nechat cibuli i česnek deset minut odstát. Pauza totiž poskytne čas rozkladným enzymům, které obě pochutiny katalytickou reakcí připraví na cestu do vašich útrob. Pro vás z toho plyne omezení rizik nadýmání. Z toho samého důvodu je vhodné před rozmačkáním stroužků česneku vypreparovat z nich zelený středový klíček.

Hubí a čistí. Někdy až příliš

Česnekovité obsahují řadu fytochemikálií, tedy biologicky aktivních látek, jež mohou nenápadně ovlivňovat procesy lidského organismu. Například podpořit a zlepšit výkon imunitního systému a bránit tvorbě zánětů. Tyto látky mají pozitivní účinky především na obranyschopnost organismu a trávení, třeba při likvidaci parazitů. Cibule působí spíše sedativně. Protože obsahuje slizy a pektiny, působí dobře i při některých střevních chorobách. V ní přítomné fytoncidy ničí škodlivé mikroby. Předpokládá se, že cibule i česnek mají výrazné antivirotické účinky. Již zmíněné kombinované efekty česneku (snížení hladiny cholesterolu, krevního tlaku, antioxidační vlastnosti) mohou zabránit rozvoji Alzheimerovy choroby a demence. Sloučeniny síry v něm obsažené zase chrání orgány proti toxickým látkám z řad těžkých kovů. 

Konzumace cibule (zvláště té červené) zamezuje kornatění cév a vyrovnává krevní tlak. Urychluje vstřebávání tuků a je prevencí proti osteoporóze. Nejspíš také zabraňuje ztrátám hustoty kostní hmoty. Česnek funguje jako přírodní antibiotikum, dá se využít i k léčbě onemocnění kůže, například mykóz. Dokáže to právě díky hojně zastoupenému allicinu. Zajímavostí přitom je, že na antibiotické vlastnosti česnekovitých si nejspíš nevytváří člověk rezistenci jako na syntetická farmaka. Obecně jsou cibule i česnek prospěšnými společníky pro váš zažívací trakt – jsou totiž zdrojem prebiotik a umějí nastavit optimální funkční rovnováhu biomu žaludku a střev.

Nic není zadarmo

Česnek a cibule jsou také významným zdrojem fruktooligosacharidů. Že jste o nich ještě neslyšeli? To nic, spíše než lidem totiž slouží bakteriím v jejich střevech, pro něž jsou zdrojem energie. Už v roce 2018 medicínská věda potvrdila, že česnek s cibulí si v probiotické rovině vedou lépe než jiná zelenina, ovoce či obilniny. A pokud se s nimi naučíte kreativně pracovat, brzy zjistíte, že vám není zapotřebí žádných umělých dochucovadel nebo soli. Nakrájená cibule dokáže probrat k životu salát, který by jinak nejspíš ortodoxního masožrouta příliš neoslovil. Zapracovat do svého jídelníčku nově cibuli a česnek není nic náročného, dílem proto, že tam prostě správně patří.

Jsou tu pochopitelně i nevýhody: Cibule i česnek mohou dohnat k slzám nejen vás při zpracování, ale také vaše blízké. Je tu totiž onen typický zápach linoucí se do světa z vašich úst. Problematická je i otázka nižší stravitelnosti, jíž mohou trpět lidé s poruchou trávení tenkého střeva. A často mohou příliš čerstvé kousky vyvolávat pálení žáhy. Navíc látky obsažené v česnekovitých si moc nevybírají mezi „dobrými a špatnými“ bakteriemi, a tak pozor při domáckých detoxech a dezinfekcích, ať to nepřeženete.

Kde se bere zápach?

Česnek je v tom celkem nevinně, to vy jste na něj zaútočili nožem a mačkátkem! Intenzivní štiplavý zápach je u něj (stejně jako u cibule) přirozenou obranou před škůdci, které má nepříjemný odér odradit od další konzumace. Jak k tomu dochází? Během narušení povrchu a porušení ochranné vrstvy slupek se začne uvolňovat enzym zvaný allináza – ten přeměňuje dosud nezapáchající molekuly alliinu na štiplavý sirný allicin. Ten je v zásadě dost nestabilní a rychle se rozpadá na další sloučeniny: diallyl disulfid, allyl methylsulfid, allyl methyl disulfid a těkavý allyl merkaptan. Společně mají navázanou síru, způsobující zápach.

TIP: Fakta proti mýtům: Prospívá dospělým mléko, nebo nám naopak škodí?

Tělo se je snaží pochopitelně rychle metabolizovat, ale nejde to úplně snadno. Takový allyl methylsulfid ve vás vydrží den či dva a ze střev se propracuje i do krevního oběhu. Poté poměrně volně cestuje, a když při své pouti krevním řečištěm dorazí do plic, nechá se vydýchat. A česnekový zápach z úst je tu znovu. Dá se s tím něco dělat? Výzkumy naznačují, že pokud zkombinujete česnek například se špenátem, salátem, houbami, mlékem nebo rýží, není nepříjemnost odéru tak výrazná. Zdá se, že tyto potraviny dokážou sirné složky vázat a demobilizovat. Pokud hledáte „okamžité řešení“, zkuste sklenici mléka, vypít bílý jogurt, rozkousat kávové zrno nebo zakousnout petržel, pálivý kardamom či zázvor.

Když to opravdu přeženete

Chválili jsme česnek, že snižuje krevní tlak. Pokud jej ale budete chronicky nadužívat, dosáhnete efektu ředění krve podobně jako při konzumaci warfarinu na předpis. Co to znamená? Že díky nízké srážlivosti budete i z malých ranek krvácet déle, a současně zvyšujete pravděpodobnost vnitřního krvácení při úrazu, případně překrvení očního nervu. Česneku a cibule by se měly vyvarovat kojící matky. Jednak proto, že může zbrzdit tvorbu mléčných zásob, a také proto, že se jejich chuť promítá do mateřského mléka. Nechte své maličké do jejich chuti dorůst přirozenou cestou. Nehledě na to, že nadlimitní spotřeba česneku může vyvolat kvasinkovou infekci v rodidlech. Konzumace česnekovitých zvyšuje potivost těla. A tím i nepříjemný zápach.


Proč vás cibule rozpláče?

Krájení cibule uvolňuje syntázu lakrimálního faktoru, který reaguje s aminokyselinami v cibuli a mění je na sulfonové kyseliny R-SOH. Ty přecházejí samovolně na dráždivý plyn syn-propanthial-S-oxid CH3CH2CHSO, jenž se uvolňuje do vzduchu a později se může dostat i do očí, kde se navazuje na nervová vlákna na rohovce, jež zareagují aktivací slzných žláz.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Srovnání záběrů hvězdy Betelgeuse pořízených v lednu 2019 (před poklesem jasnosti) a v prosinci 2019 (během poklesu jasnosti). Je zřejmé, že hvězda nejen zeslábla, ale že se změnil i její tvar.

Vesmír

Radarový systém experimentu SNOWIE slouží ke sledování a měření sněhových mraků

Věda

Kamélie, květina, která získala jméno po brněnském rodákovi

Historie

Vídeňští školáci s rukávovými páskami dobrovolníků při sběru kovových předmětů, 1915.

Válka

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907