Fakta proti mýtům: Prospívá dospělým mléko, nebo nám naopak škodí?

18.04.2019 - Eliška Kačerová

V názoru na konzumaci mléka dospělými jedinci se odborníci neshodnou. Jedna strana mluví o přínosu mléka, druhá zase tvrdí, že mléko tělu žádné prospěšné živiny nedává – ba naopak ještě škodí. Je možné tento dávný spor rozsoudit?

<p>Mléčné výrobky nelze z jídelníčku vyloučit, protože jsou jako zdroj vápníku nenahraditelné.</p>

Mléčné výrobky nelze z jídelníčku vyloučit, protože jsou jako zdroj vápníku nenahraditelné.


Reklama

Proč člověk pije mléko celý život, ale ostatní savci ne? Mléko skutečně obsahuje určité živiny, které jsou ideální pro mláďata toho živočicha, o jehož mléko se jedná. Může tyto živiny přijímat i jiný organismus a mít z nich prospěch? A platí to i v dospělosti?

Ideální koktejl

Mléko je významným zdrojem vápníku, který je spolu s fosforem základní stavební jednotkou kostí. Z mléka získává organismus až 56 % denní dávky vápníku, zatímco ze zeleniny nebo obilovin jen asi 10 %. Mléčný tuk je lehce stravitelný a dobře se vstřebává, navíc na sebe váže řadu pro tělo potřebných vitamínů. Vitamíny A a E jsou důležité pro dobrý zrak, vlasy, nehty, normální růst a odolnost proti infekcím; vitamín K zase pomáhá buněčnému růstu a mineralizaci kostí. Mléko také obsahuje vitamíny skupiny B, jež příznivě ovlivňují srdeční činnost a nervový systém.

Dětem do tří let se nedoporučuje dávat odtučněné mléko, protože by o vitamíny rozpustné v tuku přišly. Ideálním zdrojem železa a vynikajícím prostředkem pro boj s chudokrevností je kozí mléko, jež je celkově zdravější než kravské, ale v jídelníčku lidí se objevuje bohužel velmi málo.

Když nedostačuje enzym

Některým lidem pití mléka opravdu způsobuje problémy. Lidé mají pro jeho štěpení na sliznici tenkého střeva enzym laktázu, který umožňuje zpracovat mléčný cukr, takzvanou laktózu. Relativně vzácná a zpravidla částečná porucha může způsobit, že je množství tohoto enzymu snížené. Pacient v tomto případě snáší mléko jen do určitého množství nebo formy – například může mléko zředěné, v kávě, v čaji, jako kefír či jogurt.

Nesnášenlivost bývá leckdy jen dočasná, například u neléčených pacientů s celiakií, a při léčbě pak ustupuje. Podle docenta Miloše Dvořáka z Gastroenterologického centra pražské Všeobecné fakultní nemocnice je v populaci České republiky takto postižených lidí zhruba deset procent.

Skutečné obtíže

Vrozené poruchy, ke kterým se kromě snížené hladiny laktázy řadí například alergie na mléčnou bílkovinu, případně nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka, se projeví hned po narození dítěte. Průvodními jevy jsou průjmy, nadýmání, zvracení, neklid, pláč, nižší hladina glukózy v krvi. U dospělých a větších dětí se objevují potíže jako nafouknutí, průjmy, bolesti břicha a hlavy, neklid či kožní projevy.

Zhruba 11 % pacientů má dokonce i problémy s dýcháním. Všechny obtíže se dostaví zhruba do půl hodiny po konzumaci. Doba jejich trvání a intenzita závisí na množství požitého mléka i na stupni nedostatku enzymu a mohou trvat až několik dní.

Kysané je zdravé 

Řada lidí mléko nemiluje a mnozí z nich získali k mléčným výrobkům až odpor. Kvůli tomu je však nelze z jídelníčku úplně vyřadit, protože jako zdroj vápníku jsou nenahraditelné. Z hlediska výživy jsou z mléčných výrobků nejvýznamnější kysané mléčné výrobky a sýry, ke kterým se většinou řadí i tvarohy.

Kyselé prostředí živinám obsaženým v mléku vyloženě svědčí. Bílkoviny v kysaných mléčných výrobcích jsou lépe stravitelné díky jemnému vysrážení a částečnému rozštěpení mléčnými kulturami. Rovněž mléčný tuk je v nich snáze stravitelný a v kyselém prostředí se lépe využívá vápník. Kysané mléčné výrobky navíc mohou jíst i lidé nesnášející mléčný cukr, tedy  laktózu. Ta je v kysaných produktech bakteriemi mléčného kvašení z velké části rozštěpena na kyselinu mléčnou. 

Posvíceno na škodliviny

Mezi konzumací mléka od krav pasoucích se na čistých lukách nebo od těch stojících ve velkochovech, kde jim na automatickém pásu posouvají potravu před nos, může být velký chuťový rozdíl. Krávy ve velkochovech jsou často ošetřovány a krmeny nepřirozeně – v dřívějších dobách dokonce s použitím doplňkových preparátů, antibiotik a dezinfekčních roztoků.

Tyto zdraví škodlivé látky se pochopitelně dostávaly i do mléka. Biologické kontroly a jejich limity jsou však v současné době nastaveny velmi přísně a nežádoucí látky se ke kravám ani do mléka nedostanou. Odborníci prokázali, že mléko krav léčených antibiotiky neobsahuje ani stopy těchto látek. Rozsáhlý výzkum na toto téma zpracovali například britští lékaři z Oxfordu a výsledky zveřejnilo BBC

Mýty o mléku

Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se využívalo této vlastnosti mléka při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Lékaři udělali studii s astmatiky a s lidmi, kteří se nechali infikovat viry, jež způsobují infekci dýchacích cest.

Část z nich pila kravské mléko a část nápoj, který se mu vizuálně a chuťově podobal, ale nešlo o mléko. Bez ohledu na to, co pili a z jaké skupiny byli, udávali výrazně častěji pocit zahlenění lidé, kteří věřili, že mléko má tento efekt. Doporučovat proto lidem, kteří trpí dýchacími potížemi, aby mléko vyloučili ze svého jídelníčku, je nesmyslné.

Děsivé množství kalorií?

Jeden litr plnotučného mléka obsahuje 2 670 kJ, což je energetická hodnota jednoho vydatného oběda. Otázka je, kdo dokáže vypít litr mléka denně. Bojíte-li se mléka coby kalorické bomby, zvolte jeho polotučnou variantu.

TIP: Mléko vyrobené ze švábů: Výživnější a k nerozeznání od kravského

U něj to vypadá s tuky a tedy i energií už mnohem méně dramaticky. Jeden litr obsahuje 1 990 kJ; sklenice s náplní 200 ml tedy zhruba odpovídá energetické hodnotě poloviny jablka. A jeden litr nízkotučného mléka vykazuje jen 1 548 kJ. Mléko se také pyšní malým množstvím tuku a cholesterolu – plnotučné má pouhých 3,5 % tuku.

Lehké a stravitelné  

Stravování člověka se velmi liší od jiných savců. Je jediným druhem, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Díky evoluci vstřebává potřebné množství vápníku nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk problémy s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, ne druhu.

Pokud má někdo s trávením mléka problémy, je to proto, že má nedostatek enzymů, které štěpí mléčný cukr ve střevě. Tato laktózová intolerance se vyskytuje v průměru jen asi u 2–10 % populace Evropanů. Mléko je obecně velmi lehce a dobře stravitelná potravina. Proto se často zařazuje do různých dietních postupů.  

Evoluce a trávení mléka

Výzkumy dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila. Genetické změny přitom souvisejí s řadou lidských charakteristik. Mnoho z nedávných genetických proměn je přitom odrazem odlišnosti v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství. U Evropanů se v rámci těchto transformací objevil gen, který jim v dospělosti pomáhá trávit mléko o poznání lépe.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Sociální média mají blízko k depresím

Věda

Stačilo na místních útesech natočit světově úspěšný klip, a nyní je vyhledávají (a ničí) desítky tisíc lidí.

Zajímavosti

Snímek s odpadem během mise Apollo 17

Vesmír
Revue

Jeden z mnoha kouzelných koutů Hidden Valley, kde můžete obdivovat opravdu působivé kamenité útvary.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907