Laktózová intolerance: Co je příčinou alergie na mléčné výrobky?

29.01.2016 - redakce 100+1

Jak vzniká alergie na laktózu a v čem se liší od alergie na mléko?


Reklama

Velká část světové dospělé populace trpí skutečně po požití mléčných výrobků nadýmáním, žaludečními křečemi, nebo dokonce průjmem. Pokud člověk nedokáže laktózu neboli mléčný cukr trávit vůbec, mluvíme o nesnášenlivosti či intoleranci.

Zmíněný problém má genetické příčiny a souvisí s nedostatkem enzymu laktázy, jenž štěpí laktózu v tenkém střevě na jednodušší cukry. Děti mají obvykle laktázy dostatek, takže mohou trávit mateřské mléko, v dospívání však její produkce dramaticky klesá, nebo i zcela ustává. Největší intolerance k mléčnému cukru se vyskytuje u původních indiánů (95 %), v Japonsku (90 %), Thajsku (99 %) a u domorodých Austrálců (85 %). Naopak například ve Švédsku nestráví mléko pouze 4 % populace, zatímco u nás jde asi o 15–20 % obyvatel.

Vědci tyto rozdíly přičítají evolučnímu vývoji: před domestikací dobytka člověk mléko, jogurty ani sýry vůbec neznal. Teprve s jejich rozšířením v pasteveckých společnostech se jejich trávení přizpůsobily i naše geny.

Laktózová intolerance ovšem není totéž co alergie na mléko. Skutečná alergie na mléko, tedy alergie na kravské bílkoviny, se týká takřka výhradně dětí a trpí jí okolo 5 % dětí ve věku do jednoho roku. Mezi projevy této alergie patří kopřivka, zvracení či průjem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907