Jak vzniká alergie na laktózu a v čem se liší od alergie na mléko?
Velká část světové dospělé populace trpí skutečně po požití mléčných výrobků nadýmáním, žaludečními křečemi, nebo dokonce průjmem. Pokud člověk nedokáže laktózu neboli mléčný cukr trávit vůbec, mluvíme o nesnášenlivosti či intoleranci.
Zmíněný problém má genetické příčiny a souvisí s nedostatkem enzymu laktázy, jenž štěpí laktózu v tenkém střevě na jednodušší cukry. Děti mají obvykle laktázy dostatek, takže mohou trávit mateřské mléko, v dospívání však její produkce dramaticky klesá, nebo i zcela ustává. Největší intolerance k mléčnému cukru se vyskytuje u původních indiánů (95 %), v Japonsku (90 %), Thajsku (99 %) a u domorodých Austrálců (85 %). Naopak například ve Švédsku nestráví mléko pouze 4 % populace, zatímco u nás jde asi o 15–20 % obyvatel.
Vědci tyto rozdíly přičítají evolučnímu vývoji: před domestikací dobytka člověk mléko, jogurty ani sýry vůbec neznal. Teprve s jejich rozšířením v pasteveckých společnostech se jejich trávení přizpůsobily i naše geny.
Laktózová intolerance ovšem není totéž co alergie na mléko. Skutečná alergie na mléko, tedy alergie na kravské bílkoviny, se týká takřka výhradně dětí a trpí jí okolo 5 % dětí ve věku do jednoho roku. Mezi projevy této alergie patří kopřivka, zvracení či průjem.
100+1 zahraniční zajímavost
ZajímavostiPachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel Dyan, CC BY 2.0)
PřírodaSvětelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of Hearts, CC BY-SA 4.0)
HistorieEmauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)