Reklama


Mapa evropských separatistů: Jaká by byla Evropa národů

18.01.2017 - David Bimka

Starý kontinent zahrnuje území nejmenšího i největšího státu na světě, samostatných evropských zemí je dnes na pět desítek a další bojují o mezinárodní uznání. Jak by se změnila mapa Evropy, kdyby všechna separatistická hnutí uspěla?

Andalusie

Jihošpanělští Andalusané, bojující za samostatnost národa, jsou nejpopulárnější v odborech – 25 tisíc členů si tak v autonomní i sociální oblasti udržuje velmi silnou pozici, pokud jde o možnost tlačit na vládu. Andalusané mají vlastní parlament a rozsáhlou autonomii.

Baskicko

Organizace ETA (Baskický stát a svoboda) bojovala svého času za autonomii Baskicka teroristickými útoky, při nichž zemřelo na 800 lidí. V roce 2012 však složila zbraně. Strana usilující o nezávislost je v současnosti druhá nejsilnější v baskickém regionálním parlamentu.

Bavorsko

Pouhá 2 % voličů této nejlidnatější a nejbohatší spolkové země volí separatistickou Stranu Bavorska. Nechuť doplácet na méně bohaté regiony především ve východní části státu je však rozšířená.

Benátsko

Podle nejradikálnějších aktivistů jsou Benátky vykořisťovanou italskou kolonií. I zde hraje roli ekonomika – region je třetí nejbohatší na severu Itálie. Stejné argumenty předkládá tzv. Liga severu, požadující autonomii pro oblast kolem Pádu.

Bretaň

Bretaň má, stejně jako jiné oblasti, zkušenosti s teroristickou organizací separatistů. Fronta za osvobození Bretaně si nicméně dávala záležet, aby její bomby nikoho nezranily. V 90. letech minulého století složila zbraně.

Galície

Obyvatelům Galície ke štěstí moc nechybí. Separatismus je tam nejméně silný, a jedny z posledních voleb dokonce vyhrála premiérská strana.

Katalánsko

Oblast se svým největším městem Barcelonou představuje nejbohatší část Španělska. Ačkoliv zaujímá pouhých 6 % rozlohy země, vytváří 20 % výkonu celé španělské ekonomiky. Katalánci jsou v samostatnosti daleko – mají i vlastní policii –, bitva o nezávislost však nadále zuří: Ústavní soud už několikrát zrušil referendum o samostatnosti jako neústavní.

Korsika

Poslední referendum o nezávislosti Korsiky na Francii v roce 2003 skončilo výsledkem „51 % obyvatel pro setrvání“. Ostrov náleží zemi galského kohouta od dob „korsické bestie“ Napoleona; jazyková a historická odlišnost od pevniny je i hlavním argumentem separatistů. Místní teroristická skupina NLFC vyhlásila konec svých ozbrojených aktivit loni v říjnu.

Kosovo

Kosovo má o něco menší rozlohu než Středočeský kraj a žijí tam téměř výhradně Albánci. Během nepokojů v roce 1998 a následného bombardování Srbska silami NATO se oblast osamostatnila. Většina evropských států Kosovo uznala; proti jsou většinou ty, které samy čelí separatistickým hnutím. V roce 2013 Srbsko zemi částečně uznalo tím, že jí dovolilo získat vlastní telefonní předvolbu.

Morava

Jednotlivá hnutí se v tomto případě odvolávají jak na moravskou národnost a odkaz Velké Moravy, jednoho z historicky prvních doložených státních útvarů v Evropě, tak na staré zemské zřízení. V roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 522 474 obyvatel.

Podněstří

Podněstří (podle řeky Dněstr) představuje nejvíc prosperující oblast velmi chudého Moldavska – což se týče i nelegálního obchodu se zbraněmi. Mezinárodně neuznaný region je známý množstvím komunistických památek a touhou připojit se k Rusku. Platí tam zvláštní (a kdekoliv jinde nepoužitelná) měna, podněsterský rubl. 

Řecká Makedonie

Největší oblast středomořské země má centrum v historické Soluni. Místní separatisté by se rádi připojili k sousední Makedonii – té však Řecko neuznává ani její oficiální název.

Severní Irsko

Menšinoví protestanti patří k tradičním podporovatelům svazku s Británií, většinoví katolíci jej obvykle odmítají. Rozpory zapříčinily během třiceti let nepokojů smrt zhruba 50 tisíc lidí. V roce 1998 však došlo k dohodě o získání rozsáhlé autonomie a v roce 2005 teroristická organizace IRA složila zbraně.

Severní Kypr

Severní část ostrova se označuje za Severokyperskou tureckou republiku – vznikla v důsledku turecké invaze a dosud ji uznává pouze Turecko. Referendum vyhlášené v obou částech ostrova v roce 2004 ukázalo, že kyperští Turci by byli s 65 % pro sjednocení, ale Řekové na jihu byli se 75 % proti.

Skotsko

V referendu o vyhlášení samostatnosti v roce 2014 se pro setrvání ve svazku s Velkou Británií vyslovilo 55 % hlasujících Skotů. Nedávné rozhodnutí o odchodu Británie z EU ale může ještě leccos změnit.

Slezsko

V rámci Polska by Slezanům stačila autonomie – tak to alespoň žádá Hnutí za autonomii Slezska. Přímo proti němu působí konkurenční Polské Slezsko, které se naopak zasazuje o těsnější sepětí s Polskem. Autonomisté tvrdí, že je ve Slezsku podporuje polovina obyvatel.

Vlámsko

Frankofonní Valony nijak netěší, že musejí „doplácet“ na své severní, nizozemsky hovořící vlámské sousedy. Obě části Belgie jsou zhruba stejně velké, Valonsko však vytváří dvě třetiny HDP země a má o polovinu menší nezaměstnanost. Nejsilnější stranou parlamentu jsou momentálně vlámští nacionalisté.

Wales

Tato část Spojeného království je formálně stále ještě knížectvím. Podle loňských průzkumů podporuje samostatnost 17 % dotázaných.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedia

Reklama



Reklama

Aktuální články

V Perugii můžete projít etruskou bránou starou více než dva tisíce let.

Zajímavosti

Mamograf je speciální rentgen pro diagnostiku rakoviny prsu

Věda

Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Válka
Zajímavosti

Neutrinový „snímek“ Slunce pořízený detektorem Super-Kamiokande vznikl v noci, tedy „skrz Zemi“. Zachycuje v podstatě pouze horké sluneční jádro

Vesmír

Rychlostní rekord v hodnotě téměř 126 km/h padl na stěně smrti loni

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907