Skotsko: Malebná země chudých dětí

25.01.2018

Nádherné a legendami opředené Skotsko ukrývá za působivými kulisami velmi tvrdé podmínky pro život. Národ s historií bojovníků dnes prohrává bitvu s chudobou a místním lidem nepomáhá v nerovném souboji ani pravidelná výplata

Edinburgh (na snímku) je hlavním městem Skotska, ale Glasgow má víc obyvatel.
Edinburgh (na snímku) je hlavním městem Skotska, ale Glasgow má víc obyvatel.

Reklama

Skotsko je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zaujímá severní třetinu jeho území. Na pevnině hraničí jen s Anglií a dál už ho obklopuje pouze moře, z nějž se vynořuje ještě 790 skotských ostrovů. Nádherná země je plná travnatých nížin se srdcem z vysočiny a posetá dávnými klanovými hrady i strážními věžemi. Ani kouzelná vlast whisky, dud a tartanu však neskýtá právě nejpřívětivější podmínky pro život – víc než milion tamních obyvatel žije pod hranicí chudoby

Následky válek

Příčiny problému sahají hluboko do minulosti. První světová válka připravila skotské rodiny o živitele: Z populace čítající 4,8 milionu lidí odešlo bojovat 500 tisíc mužů, čtvrtina z nich zemřela a dalších 150 tisíc utrpělo těžká zranění. Během druhého světového konfliktu zase Skotsko čelilo opakovanému německému bombardování kvůli svému těžkému průmyslu. Z následujícího ochromení a krize se pak vzpamatovávalo až do 70. let. 

TIP: Skotský ostrov Skye: Mlžná země ovcí, tartanů a galštiny

Přestože se země opět postavila na nohy, s bídou si zcela neporadila dodnes – 1,05 milionu obyvatel z celkových 5,4 milionu žije pod hranicí relativní chudoby. Zdaleka nejvíc trpí nedostatkem financí skotské děti: V nouzi se jich ocitlo přes 200 tisíc a situace je rok od roku horší. „O chudobě většinou uvažujeme v souvislosti s lidmi bez práce. Údaje však naznačují, že pod hranicí chudoby žijí i skotské domácnosti, kde alespoň někteří členové pracují. V této zemi zkrátka již zaměstnání nepředstavuje pomyslnou cestu ven,“ vysvětluje Peter Kelly, ředitel organizace Poverty Alliance. 

Pomoc nejen shora

Skotská vláda se s problémem pere výstavbou levného bydlení pro nemajetné rodiny, zvyšováním příspěvků na děti a uplatněním dalších 48 opatření z padesátibodového krizového plánu Fairer Scotland Action Plan, který by měl Skotům zajistit lepší životní podmínky. Cesta ke světlým zítřkům však nevede jen skrz státní nařízení. „Asi sedmdesát procent dětí zasažených chudobou žije v rodinách, jejichž členové pracují. Svou úlohu v boji s nedostatkem financí proto musejí sehrát také zaměstnavatelé,“ dodává Kelly. Aktuálně zavedená opatření by měla skotskou chudobu zmírnit do roku 2030.

Mezi jednorožcem a lvem

V keltské mytologii představují jednorožci čistotu a nevinnost, ale zároveň i mužnost a sílu. Skotové si nezkrotné zvíře oblíbili natolik, že se stalo jejich národním symbolem. Poprvé se jednorožec objevil na erbu Viléma I. Skotského ve 12. století, a za vlády Jakuba III. Skotského v 15. století se dokonce jeho podoba razila na mince. Když potom v roce 1707 vstoupilo Skotsko do unie s Anglií, našel si ušlechtilý tvor cestu i do znaku nového uskupení – vedle lva coby anglického národního zvířete. 

STRUČNÉ DĚJINY

První důkazy o osídlení oblasti dnešního Skotska pocházejí z období před rokem 2000 př. n. l. Tehdy v místě žila neolitická kultura lovců a posléze zemědělců, která však po sobě nezanechala takřka žádné stopy: Nevíme, jakým jazykem se dorozumívala ani zda měla vlastní písmo. Kolem roku 200 př. n. l. se v lokalitě usídlily první keltské kmeny a drtivou většinu území posléze ovládli Piktové

Vítězné křesťanství

Římské impérium udeřilo na dnešní Velkou Británii v roce 43 a postupně proniklo až na sever. První bitvy o keltské území se odehrály roku 79, nicméně vojska Gnaea Iulia Agricoly narazila na tuhý odpor. Bojovní barbaři, drsný terén a komplikované zásobování – to vše nakonec zlomilo římské armádě vaz.

Zatímco vojáci divoké keltské kmeny zkrotit nedokázali, křesťanští misionáři slavili větší úspěch: S novým náboženstvím přišlo v roce 1018 sjednocení a jižní hranice území se posunula až k řece Tweed. Přestože však bylo Skotsko celistvé, členitá krajina znemožňovala kvalitní obranu proti vpádům Vikingů – od nichž prý Skotové zdědili zrzavé vlasy

Úplatky a prohra

V roce 1066 napadl Anglii Vilém Dobyvatel, načež část jeho armády přesídlila do Skotska. V následujících letech vnímali Angličané zemi jako potenciální nebezpečí na severu svého teritoria, a jelikož se jim vojenské zásahy vymstily, zkoušeli podrýt skotskou morálku pozemkovými úplatky. Mnohé klany se nakonec s nepřítelem spolčily a bojovaly proti vlastním lidem. Vznikla tak tehdy řada obranných hradů a strážních věží, z nichž některé stojí dodnes. Krize vyvrcholila v roce 1746 bitvou u Cullodenu, v níž Angličané v čele s králem Karlem Eduardem Stuartem Skoty porazili. 

Klanový systém byl následně zrušen a nastoupila průmyslová revoluce, díky které vzkvétaly hlavně Glasgow a Edinburgh. Skotské nížiny se staly centrem těžkého průmyslu, zatímco oblast okolo řeky Clyde proslula výstavbou lodí. Dvě světové války zanechaly Skotsko v krizi, z níž se vymanilo až v 70. letech. V roce 1997 si na vlně optimismu z ekonomického růstu odhlasovalo v referendu autonomii a o dva roky později začal fungovat skotský parlament.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 5,4 milionu; očekávaná doba dožití: 79,1 roku; prům. počet dětí: 1,53 na ženu; věková struktura: 17 % dětí do 15 let, 18 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: v Edinburghu a okolí žije 1,3 mil. obyv.; populační zastoupení ve státě: 8,2 % obyv. Velké Británie; náboženství: 52 % bez vyznání, 20 % protestanti (Skotská církev), 15 % katolíci; jazyky: oficiálními jazyky jsou angličtina, skotština a skotská gaelština; obyv. žijící v chudobě: 19 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Typ vlády: země konstituční monarchie Spojeného království; decentralizace: 1998; královna: Alžběta II.; premiérka: Nicola Sturgeonová (od 20. 11. 2014); volby: premiéra volí parlament, do funkce jej ustanovuje král či královna – premiér setrvává ve funkci, dokud nerezignuje, není odvolán nebo nezemře. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 36 787 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: libra.

GEOGRAFIE

Rozloha: 77 933 km², tedy zhruba stejně jako Česká republika; hranice: 154 km (s Anglií); charakter území: v přímořských oblastech nížiny, ve vnitrozemí vysočiny; podnebí: mírné a oceánské – malé teplotní rozdíly mezi ročními obdobími; min. noční / max. denní teploty (°C) v Edinburghu: leden–březen 1–2/5–9, duben–červen 3–9/11–17, červenec–září 9–11/16–19, říjen–prosinec 2–7/7–13; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Ben Nevis (1 344 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907