Reklama


Nejen územní ztráty: Co všechno se změnilo po vzniku protektorátu?

24.09.2017 - Vladimír Černý

Změny hranic Československa v letech 1938–1939 znamenaly tragédii především pro obyčejné lidi. Museli opustit své domovy a bojovali s ekonomickými problémy

Územní ztráty - Odtržení rozsáhlých území způsobilo přerušení veškerých dopravních tepen
Územní ztráty - Odtržení rozsáhlých území způsobilo přerušení veškerých dopravních tepen

První tragický zásah do podoby Československé republiky představovala Mnichovská dohoda, na jejímž základě Německo obsadilo nejen rozsáhlá pohraniční území v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale také oblast na jih od Dunaje kolem Petržalky nedaleko Bratislavy. Celkem se jednalo o 28 680 kilometrů čtverečních území, kde bylo při posledním sčítání lidu roku 1930 evidováno 3 653 292 obyvatel.

To však zdaleka nebylo vše. Kritické situace využilo Polsko, a zabralo v první polovině října 1938 okresy Český Těšín a Fryšták, na které mělo spadeno již od vzniku samostatného Československa. Územní změny pak pokračovaly tzv. první vídeňskou arbitráží 2. listopadu 1938. Tehdy „nestranní“ rozhodčí v podobě ministrů zahraničí Německa a Itálie rozhodli na jednáních ve Vídni o postoupení jižních území Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.

Československo v důsledku všech těchto hraničních změn ztratilo celkem 30 % svého někdejšího území o rozloze 41 596 kilometrů čtverečních. Z toho připadlo 69 % Němcům, 28 % Maďarům a 3 % Polákům. Ale šlo nicméně jen o úvodní kroky k úplné likvidaci Československa, která nastala po vyhlášení slovenské samostatnosti a německé okupaci zbytku Čech a Moravy ve dnech 14. a 15. března 1939.

Nešťastní uprchlíci

K první velké vlně uprchlíků došlo již během naplňování závěrů Mnichovské dohody. Pohraničí ovládl nacistický režim, který se vyznačoval velkou národnostní nesnášenlivostí a rasovou nenávistí. Je tedy pochopitelné, že uprchlíky byli především Češi a Židé. Utéct museli ale také všichni političtí odpůrci nacistů, protože dobře věděli, že by je jinak čekal velmi krutý osud. Předák sudetských Němců Konrád Henlein to ostatně sám řekl během svého projevu 7. října 1938 v Krnově, kde doslova prohlásil: „Odpůrce pozavíráme, až zčernají.“

Do konce roku 1938 tak z území okupovaných Německem a Polskem odešlo přes 150 000 lidí, mnoho dalších s těžkým srdcem opustilo území obsazovanádo konce prosince 1938 Maďary. Řada z těch, kteří museli odejít, byla i na určitou dobu uvězněna a zažila mnoho zlého. Charakteristická je například vzpomínka jednoho z obyvatel obce Humburky u Trutnova, kterému bylo roku 1938 devatenáct let:

„Druhý den, v neděli 9. října, došli němečtí vojáci do naší obce Humburky. Ráno v 5 hodin už němečtí občané a s nimi i moji kamarádi obsadili náš dům. Rozbíjeli dveře, okna a sekera vlétla až do postele. Potom vnikli do domu a rozbíjeli, co se dalo. S pistolí mě hledali i mí němečtí kamarádi, kde že je ten sokol, a šťouchali vidlemi do sena. Rodiče a bratra ztloukli a ve spodním prádle je hnali 2 km do Trutnova na gestapo. Zde byli zase ztlučeni, vězněni a vyslýcháni. Když byli propuštěni a vrátili se domů, opět je zadrželi a opět byli vyslýcháni gestapem. Později se rodičům podařilo odstěhovat se i s mým mladším bratrem do České Skalice, kde jsme se všichni na vánoce sešli.“

Utečenci z pohraničí navíc po příchodu do vnitrozemí museli často žít v improvizovaných táborech a nevěděli, co budou dělat. V okleštěné republice hledali jen těžko uplatnění. Pro mnoho z nich nebyla pracovní místa aněkteří z domácích lidí se na nově příchozí dívali nevraživě, takže jejich situace byla po všech stránkách velicetíživá.

Ochromené hospodářství

Kromě problémů s uprchlíky způsobily hraniční změny mnoho dalších těžkostí. Velmi komplikovaná byla situace zejména v dopravě. Odtržení rozsáhlých území od republiky způsobilo přerušení prakticky všech důležitých dopravních tepen, které se nyní ocitly buď úplně, nebo alespoň zčásti na území jiných států. Z 14 000 kilometrů železničních tratí zůstalo na území druhé republiky jen 8 800. Provoz na těchto tratích se tím pochopitelně velice zkomplikoval a navíc muselo Československo předat Německu a Maďarsku 1 374 lokomotiv a 34 tisíc železničních vagónů.

Ztracena byla také řada důležitých měst, například Karlovy Vary, Chomutov, Most, Liberec, Opava a mnohá další. Postihlo to nejen české země, ale i Slovensko, jehož druhé největší město Košice připadlo Maďarům. Pro průmysl byla těžkou ranou ztráta řady důležitých podniků a většiny uhelných dolů na Mostecku a Ostravsku. Republika přišla také o 90 elektráren, takže se elektrická energie musela začít dovážet. Velké problémy měl i bankovní systém, protože na odstoupeném území zůstalo mnoho poboček všech významných bank a spořitelen. Okolní země získaly i množství zemědělsky cenné půdy a lesů.

Protektorát situaci nezlepšil

Problémy pak přetrvávaly i po březnu 1939. Vznikem protektorátu a samostatného Slovenska byly zpřetrhány svazky mezi někdejšími částmi Československé republiky. Podél moravsko-slovenských hranic vyrostla síť hraničních přechodů a cestování z území protektorátu na Slovensko a naopak bylo možné jen s využitím cestovního pasu.

Okupace českých zemí přinesla obrovské zisky hlavně německé armádě, která ukořistila kvalitní československé vojenské vybavení a Němci začali využívat mnoho významných továren, v prvé řadě Škodovy závody v Plzni a brněnskou Zbrojovku. Nacisté také pochopitelně kořistili na českém zemědělství i potravinářství a celé hospodářství postupně přizpůsobili pro válečné účely. Problémem navíc bylo, že i po vzniku protektorátu zůstala zachována celní hranice s Německem. Výjimkou byly jen hranice s říšskou župou Sudety, tedy s územím okupovaným Němci v říjnu 1938. Tady celní bariéry neplatily.

Změny z let 1938 a 1939 celkově přinesly obrovské hospodářské, kulturní i společenské ztráty, které se po válce jen s obtížemi dařilo napravovat a mnohé vlastně nebylo vyřešeno dodnes.

  • Zdroj textu: Tajemství české minulosti 5/2011
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

V Perugii můžete projít etruskou bránou starou více než dva tisíce let.

Zajímavosti

Mamograf je speciální rentgen pro diagnostiku rakoviny prsu

Věda

Ukrajinský voják pózuje s útočnou puškou AK-74 kdesi na východní Ukrajině

Válka
Zajímavosti

Neutrinový „snímek“ Slunce pořízený detektorem Super-Kamiokande vznikl v noci, tedy „skrz Zemi“. Zachycuje v podstatě pouze horké sluneční jádro

Vesmír

Rychlostní rekord v hodnotě téměř 126 km/h padl na stěně smrti loni

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907