Nerealizované sovětské sny: Rusové chtěli proletět kolem Marsu už v sedmdesátých letech

Když Sověti viděli, že na Měsíci nebudou první, zaměřili svoji pozornost k Marsu. Dokonce chtěli vyslat pilotovanou loď, v níž by tři kosmonauti zkoumali Mars z oběžné dráhy

30.12.2018 - Tomáš Přibyl



Sověti snili o dvou velkých výpravách k rudé planetě: už v 60. letech velmi vážně rozpracovávali pilotovaný průlet a o dekádu později řešili automatický odběr vzorků hornin. V roce 1967 dokonce vznikla maketa meziplanetární lodi TMK neboli Ťažolyj Mežplanětnyj Korabl, kterou Sovětský svaz zvažoval pro cesty do hlubin vesmíru. Nepočítalo se sice s přistáním, na něž technika ještě nestačila, bylo však již možné přemýšlet o pasivních průletech – a jako první měl přijít na řadu právě Mars, následovaný Venuší.

Mise pouze na papíře

Coby nosič měla posloužit raketa N-1, a dokonce padlo datum startu: 8. června 1971. V rámci mise trvající 1 095 dní mělo být u rudé planety vypuštěno několik orbitálních a přistávacích automatů. Tři kosmonauti v lodi TMK by pak pokračovali v pasivním letu vesmírem až do 10. července 1974, kdy by se vrátili na Zemi. Program však skončil kvůli technické náročnosti. 

V roce 1970 jej nahradil projekt automatického odběru hornin z marsovského povrchu s označením 4NM, který těžil ze zkušeností získaných na Měsíci. I tato mise zahrnovala raketu N-1, jež měla vzlétnout 17. září 1975, přičemž z 20 tun celkové hmotnosti sondy by čtyři pětiny připadaly na přistávací modul a zbytek na orbitální družici. 

Tip: Zakletý Mars: Proč není ruská kosmonautika při průzkumu rudé planety úspěšná

Po ukončení vývoje N-1 v roce 1974 se počítalo se třemi starty na nosiči Proton, a kvůli nedostatku financí se dokonce uvažovalo jen o dvou raketách. Uvedený koncept byl v roce 1976 schválen k realizaci a o dva roky později se začal vyrábět letový hardware. Nicméně program nakonec zastavily technické a rozpočtové potíže.

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru 

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci