Reklama

Reklama

Plitvická jezera: Poklad na azurových jezerech

26.8.2016 - Kateřina Vašků
Plitvická jezera ležící ve stejnojmenném chorvatském národním parku pravidelně zaujímají přední příčky mezi nejkrásnějšími přírodními památkami světa. A právem – jejich azurové hladiny i divoké vodopády ukryté v bohaté zeleni lesů tvoří součást neporušené krajiny, jejíž nádhera vyráží dech
Plitvická jezera

Národní park Plitvická jezera se nachází v hornaté oblasti středního Chorvatska, při hranicích s Bosnou a Hercegovinou. S plochou téměř 300 km² jde o vůbec největší národní park v zemi a je také jedním z nejstarších v jihovýchodní Evropě. Území na horním toku řeky Korany ležící mezi vápencovými masivy Velká a Malá Kapela ukrývá mnoho průzračných jezer, dravých vodopádů, jeskyní i zřídel. Tamní bohaté lesy, z nichž velká část nezměnila podobu od pravěkých dob, pak obývá řada vzácných druhů včetně vlků, orlů či medvědů.

Perly v bílých skalách 

Pokud jde o původ názvu oblasti, názory se různí. Jedni tvrdí, že jako „Plitvice“ lokalitu poprvé označil kněz Dominik Vukasović v roce 1777, přičemž to souviselo s tamními mělkými jezery – chorvatské „plitko“ znamená „mělký“. Jiní zas název odvozují od říčky Plitvica, jež se vlévá do jezer v jejich dolní části.

TIP: Chorvatsko: Peklo a ráj u Jadranu

Národní park proslul právě šestnácti kaskádovitými jezery: Jejich soustavu lze přitom rozdělit na horní část, která zahrnuje čtyři vodní rezervoáry, a dolní s dalšími dvanácti. Horní nádrže vznikly ve vápencové proláklině zřejmě před osmi tisíci let, v důsledku spojení několika říček a podzemních krasových toků. Jezera oddělují přirozené hráze z pórovitého vápence (travertinu), které vlivem usazujících se mechů a rostlin i působením unikátních bakterií stále narůstají, a to asi o 1 cm ročně. Dolní nádrže se zrodily poté, co se zřítily stropy podzemních jeskyní a vzniklé prostory zaplnila voda. 

Modř, jež se mění v azur 

Jezera se rozprostírají na ploše asi 2 km² v nadmořské výšce 503–636 m. Největší z nich – Prošćansko a Kozjak – představují zhruba 80 % celkové vodní plochy a dosahují hloubky 47 m. Poznávacím znamením Plitvických jezer se staly výrazné barvy přecházející od azuru přes sytě modrou až po šedavou. Odstíny se přitom neustále mění, v závislosti na obsahu minerálů a mikroorganismů ve vodě a úhlu dopadajícího slunečního světla. Celou soustavu zásobují okolní říčky a potoky a v blízkosti jezer se nachází i bohatý systém 140 vodopádů. 

Medvědi v pravěké krajině 

Místní panenskou přírodu se podařilo udržet, protože lokalita leží daleko od znečištěných průmyslových oblastí, navíc v relativně chudém regionu převážně Licko-senjské župy. Díky minimálním zásahům se zachovala částečně pravěká krajina lesů, kde dosud přežívají některé vzácné druhy: mimo jiné vlci, divoké kočky, orli, sovy či tetřevi. Oblast je také jedním z posledních přirozených útočišť medvěda hnědého, který se stal zároveň nejpopulárnějším obyvatelem parku a jeho symbolem. 

Lokalitu hustě pokrývá především bukový, smrkový a jedlový porost, který souhrnně patří mezi nejzachovalejší v Evropě a je domovem směsice alpské a středomořské vegetace. Díky různým nadmořským výškám a několika typům půdy se v místě vyskytuje celkem 1 267 rostlinných druhů, přičemž 75 z nich je endemických (najdete je pouze tam) a velké množství také chráněných. V oblasti můžete mimo jiné obdivovat 55 druhů orchidejí, mezi nimiž se vyjímá Paphiopedilum neboli střevíčníkovec, který mnozí považují za nejkrásnější orchidej rostoucí v Evropě.

Český odkaz 

Národním parkem se oblast stala v roce 1949 a na jeho vzniku měl zásluhu i původem český chemik – pozdější předseda Jugoslávské akademie věd – Gustav Janeček, který roku 1893 založil Spolek za zkrášlování Plitvických jezer. V roce 2009 byla v místě slavnostně odhalena jeho pamětní deska. Unikátní chorvatský poklad navštíví ročně víc než milion turistů: Vodní plochy přitom mohou obdivovat z přírodních chodníčků vedoucích přímo přes jednotlivá jezera.

Po stopách Vinnetoua

V oblasti Plitvických jezer se v roce 1962 částečně točil i známý německo-italsko-jugoslávský snímek Poklad na stříbrném jezeře, v němž legendární hrdina Vinnetou spolu s Old Shatterhandem hledají ztracený zlatý poklad. Některé scény vznikaly například u Velkého vodopádu (Veliki Slap), který se řítí z výšky 70 m a je nejvyšší v celém parku.

Reklama