Reklama


Po stopách pivovarčičů: Kde se v Čechách vařilo první pivo?

14.07.2017 - Ludmila Příborská

Češi jsou považováni za nejvášnivější milce zlatavého moku a jeho spotřeba je u nás jedna z nejvyšších na světě. Kde se vzala domácí tradice výroby piva?

Pivo v Čechách - Historie zlatavého moku sahá v Čechách až hluboko do středověku
Pivo v Čechách - Historie zlatavého moku sahá v Čechách až hluboko do středověku

Historie piva je už od počátku své existence spjatá s historií národa českého. Už první Češi dorazili s měchy plnými chmeleného piva. Svědky dávného pivovarnictví jsou dodnes názvy některých obcí, jež nesou pojmenování po chmelu případně po chmelnicích.

Každému jeho Pivín

Oproti tomu vesnice ani města se jmény odvozenými od podstatného jména „pivo“ vlastně neexistují, což se jeví jako malá záhada. Výjimkou je obec Pivín u Prostějova. Nabízí se však vcelku logické vysvětlení: slovo „pivo“ totiž bylo příliš obecným názvem a každá domácnost si ho vlastně připravovala sama. Jinak by se to na našich mapách Pivíny jen hemžilo!

Pivovarčiči Sobík, Šesůra a Častoň

Jednu z nejstarších zmínek o pivovarnictví v Čechách najdeme už v Zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088. V pozdně středověkém dokumentu se dokonce dočteme jména sládků, kterým se tehdy říkalo „pivovarčiči". A příjmení prvních doložených pivovarnických mistrů? Sobík, Šešůra a Častoň z osady Trávník. Je nepochybné, že pivo patřilo k životním potřebám mnoha lidí už tehdy.

Sám kníže Soběslav I. dokonce přidělí týdně každému z kanovníků po jednom vědru medu a jednom soudku piva. A duchovním od svatého Jiří v Praze se dostane každé Vánoce bezesporu výhodné nabídky; mohou si pořídit dvě pinty piva za velmi příznivých šest haléřů! A na Tři krále se klérus vydává na koledu k abatyši, která každému panáčkovi daruje piva a vína bez odměření. České knížecí dvory a statky vaří v nejstarších dobách nejen pivo, ale také tehdy masově oblíbenou medovinu. Ve středověkých podhradních župách bychom našli várečné krčmy, takzvané taberna braxatilis, které čepovaly hradní pivo domácím i pocestným.

Nejdůležitější živnost v zemi: pivovarnictví!

Ránu pivovarnictví zasadí svatý Vojtěch, který pod pohrůžkou vyobcování z církve vaření piva úplně zakáže. Velký fanoušek piva, Václav I., za tekutý chleba neváhá orodovat až u papeže, a naštěstí slaví úspěch. Lidé si mohou pivem zase legálně prolévat hrdla v celé zemi. A když se v Čechách a na Moravě zakládají města, nezmiňuje se v listinách městských privilegií žádná živnost v takové míře, jako pivovarnictví.

Důvod? Tato živnost přinášela královské komoře vůbec největší zisk. Roku 1330 je v Praze vydána listina, dle které se může pivo vařit pouze uvnitř hradeb města, což respektují i další města a menší obce v zemi. Jednotlivá města se od této chvíle začínají rozlišovat na takzvané právovárečné s právem vaření a výčepu piva a na nákladnické, kde se připravoval pouze slad, ale pivo se nevařilo.

Pivovarnické cechy

Během 14. století se zakládají cechy a sladovnictví se stává právoplatným a uznávaným řemeslem. Pivovarnictví nikoli. Cechy mají na starost ochranu práv měšťanů proti šlechtě, ale určují také pořadí vaření a kolik si kdo smí piva uvařit. Dohlíží také na pivovarnické učně a jejich vzdělávání, kontrolují kvalitu piva a hodnotí morálku svých členů. Zkrátka na dobré jméno klade mimořádný důraz.

Významným dokumentem v historii piva se stala Smlouva svatováclavská, která měšťanům povoluje vařit pivo po dobu šesti let, ale pouze pro vlastní potřebu. Nařízení má za následek to, že pivo nesmí prodávat o výročních městských trzích. Oproti tomu šlechtické usedlosti dostanou výhradní právo vařit pivo natrvalo. Pro měšťany značně nevýhodné!

Poupětova revoluce

V druhé polovině 18. století dojde k významné pivovarnické reformě, která umožní vyniknout typickým vlastnostem českých piv. Onu revoluci má na svědomí sládek František Ondřej Poupě (1753—1805). Konstruoval totiž nová zařízení pro výrobu sladu a piva. Přesvědčoval sládky, aby používali výhradně ječný slad. Snížil poměr přidávaného chmele, čímž pivo výrazně zesvětlalo. Původně totiž šlo o velmi tmavý mok. Poupě ve své pivní reformě kráčí srdnatě dál a v Brně zakládá pivovarnickou školu, první svého druhu v Evropě! Brněnskou pivní akademii absolvovala řádka tuzemských i zahraničních sládků. 

  • Zdroj textu: Otazníky historie 7/2012
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Izraelský památník holocaustu Jad Vašem udělil mnoha hrdinům, kteří za války Židům pomáhali, ocenění „Spravedlivý mezi národy“ .

Zajímavosti

Digitální pilulky vzbuzují naděje i obavy

Věda

Ferrotypie (též tintype nebo fotografie na plechových deskách) zachycující pistolníka Billyho the Kida (druhý zleva) a šerifa Pata Garretta (uprostřed). Podle odborníků byl snímek pořízen mezi roky 1875 a 1880.

Revue

<p>Pro mladé zajíce se širá pole stala smrtící pastí</p>

Příroda

Kabourek přivedl obě sestry Cihlovy v krátkém čase do jiného stavu

Historie

Zárodky černých děr se uvnitř galaxií začaly formovat brzy po vzniku hvězdných ostrovů

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907