Podle DNA bylo incké horské sídlo Machu Picchu velmi kosmopolitním městem

Světoznámé ruiny předkolumbovského města Machu Picchu se nacházejí v peruánských Andách, v nadmořské výšce kolem 2 430 metrů. Vystavěli ho Inkové kolem roku 1450. Po příchodu evropských dobyvatelů zmizelo z historie až do roku 1911, kdy na něj narazil americký archeolog Hiram Bingham. Účel tohoto města, kde žilo asi 750 a možná až 1 000 lidí, není úplně jasný.

Dosavadní výzkum ukázal, že dávní obyvatelé Machu Picchu žili na tehdejší dobu velmi pohodlné životy. Podle toho, jak vypadají jejich kosti, nevykonávali těžkou práci, nebojovali v bitvách a v dětském věku netrpěli chorobami ani podvýživou. Zatím ale nebylo známo, co byli obyvatelé sídla zač a odkud se vzali.

Kdo žil na Machu Picchu?

Americká antropoložka Lucy Salazarová z Yaleovy univerzity přečetla DNA 34 lidí, kteří byli pohřbeni na Machu Picchu. Podle vědců šlo zřejmě o sloužící místních elit, jejíž příslušníci byli pohřbíváni na jiném místě. Nalezenou DNA vědci porovnali se vzorky 34 jedinců z města Cuzco, což bylo také centrum Incké říše. Výzkum vědci publikovali v odborném časopise Science Advances.

Genomy pohřbených prozradily, že na Machu Picchu žila geneticky, etnicky a nepochybně i kulturně pestrá společnost. Tito lidé pocházeli z rozmanitých končin říše Inků i z míst za jejími hranicemi. Někteří přišli z různých oblastí velehor, jiní zase z hloubi pralesa. Šest lidí pocházelo z Amazonie, z deštných lesů na území dnešního Peru, Ekvádoru a Kolumbie.

TIP: Machu Picchu: Zmizelá chlouba Inků

Jak poněkud překvapeně podotýkají autoři studie, obyvatelé Machu Picchu byli podstatně geneticky pestřejší než lidé z dnešních vesnic v Andách. Také se ukázalo, že lidé pochovaní na Machu Picchu si navzájem vůbec nebyli příbuzní. Zdá se, že se do tohoto pozoruhodného města dostali jako jednotlivci, nikoliv jako členové komunit nebo dokonce rodin. Jedinou výjimku tvoří matka původem z Amazonie s dcerou, ovšem v tomto případě dcera vyrůstala v Machu Picchu, nikoliv v džungli.