Podvodníci a lžikrálové na trůně: Falešná Johanka z Arku

Jana z Arku zemřela na hranici 30. května 1431, o tři roky později se ale opět objevila. Její identitu dokonce potvrdili její bratři Pierre a Jean

02.03.2018 - Radomír Dohnal



Poslední kapitola života Johanky z Arku je dobře známá. V soudním procesu vedeném biskupem Cauchonem je odsouzena za kacířství a čarodějnictví a 30. května roku 1431 je na Starém trhu v Rouenu upálena na hranici. Dívka, která vedla Francii k vítězství, nalezla smrt v plamenech v nedožitých devatenácti letech.

Její příběh je ale stále živý a venkované odmítají v „národní tragédii“ uvěřit. Vše považují za lstivý úskok proradných Angličanů a Burgunďanů. Zvlášť když se v roce 1434 v zemi objeví jistá Claude, která skálopevně tvrdí, že právě ona je žijící Pannou orleánskou...

Šťastné a výnosné shledání

Této podvodnici nahrává hned několik příznivých okolností. Předně, prostí lidé chtějí v její život věřit. A viděl snad někdo z nich osobně Johanku z Arku? Vyrostla nebo snad přibrala na váze? Slečně se rozhodně nedá upřít vojenské držení těla ani schopnost zacházet se zbraní. Podle všeho si totiž v mužském převleku odsloužila pár let v italském papežském vojsku. Je tu ale ještě jedno zásadní svědectví. Po nebohé Johance přece zůstali bratři Pierre a Jean. A ti ji nutně musejí poznat!

Oba mladí muži si velmi rychle spočítají, jak dlouho mohou žít z almužen pro „pozůstalé“ slavné sestry. A na kolik by si naopak mohli přijít, kdyby se opět stali součástí příběhu o živé legendě Francie. Pierre i Jean tedy svou sestru zázračně rozpoznávají! Je to šťastné setkání. A pro všechny zúčastněné… velmi výnosné.

TIP: Panna Orleánská a husité: Co vzkázala Johanka z Arku českým bojovníkům?

Spolu pak cestují od města k městu a všude si užívají přízně davů i četných darů od šlechticů. Jsou dokonce hosty na dvoře Alžběty z Görlitzu, hraběnky-regentky Lucemburska. Jejich věhlas roste. Natolik, že to popudí Karla VII. Francouzského, který měl se skutečnou Johankou z Arku mnoho co do činění. Ambiciózní podvodnici tedy roku 1440 pozve na audienci, a chce slyšet jen jediné: „Jaké že tajemství to spolu sdílejí? Jakou informaci mu před lety přinesla?“

Claude pozná, kdy hodit ručník do ringu. Ke všemu se přizná a prosí o odpuštění. A král? Snad proto, že už mu jedna upálená Panna orleánská stačila, je tentokrát velkomyslný. Podvodnice je volná. Dokonce se vdá za rytíře Roberta des Armoise a spokojeně dožije na jeho zámečku v Jaulny.

Seriál o podvodnících na trůně

  • Zdroj textu

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií

    Jean Auguste Dominique Ingres/Public Domain


Další články v sekci