Reklama


Polský národní park Stolové hory: Unikát, který je k vidění jen v Africe a v Kanadě

19.01.2018 - Lucie Cepková

V oblasti polského Kladského výběžku, jenž je z české strany obklopen Broumovskou vrchovinou, Orlickými a Rychlebskými horami, se nachází unikátní přírodní útvar – Národní park stolové hory, panoramaticky pravděpodobně nejatraktivnější pohoří Sudet

Pohled do krajiny - Pohled z Velké Hejšoviny na Broumovské stěny, Broumovskou kotlinu a Javoří hory
Pohled do krajiny - Pohled z Velké Hejšoviny na Broumovské stěny, Broumovskou kotlinu a Javoří hory

Reklama

Stolové hory nabízejí mnoho geologických zajímavostí, nádherné výhledy a hlavně rozlehlý kus divočiny. Jsou jedinými tabulovými horami v Polsku a mohou se pyšnit nejvyšším pískovcovým vrcholem celé střední Evropy – Velkou Hejšovinou (919 metrů nad mořem). Pro unikátnost celé oblasti a byly hory v roce 1993 vyhlášeny Národním parkem.

Sochařská práce z třetihor

Pohoří zaujímá asi 190 km2, táhne se v délce 45 kilometrů a viditelně se liší od ostatních hor  v oblasti. Má charakter stupňovitých pískovcových tabulových plošin a hřbetů. Nižší partie dosahují výšky zhruba 750 metrů nad mořem a jsou z velké části zalesněné. Horní část se skládá z několika samostatných celků, které se zvedají ještě dalších sto až stopadesát metrů nad okolní terén. Právě nejvyšší partie (Hejšovina, Bor) tvoří nejatraktivnější místa Stolových hor.

Pískovec je převládající horninou „Stolovek“. Původ hornin je spjat s intenzivním usazováním písku na dně mělkého křídového moře před 140–67 miliony lety. Vrcholové partie vděčí za svůj současný vzhled třetihorám, kdy podléhaly intenzivním přírodním procesům. Zejména vodní, větrná eroze a teplotní změny utvářely to, co máme dnes možnost  obdivovat.

Bonsaje a minerální vody

Podobná unikátní geologická stavba horských masivů s bohatstvím skalních forem a tvarů není na Zemi častá. Mimo střední Evropu se objevuje ještě například v Kanadě a v Africe. Borovice rostoucí na skalách někdy připomínají přírodní bonsaje, navzdory malé výšce  jejich stáří mnohdy přesahuje 200 let.

Stolové hory jsou také významným zdrojem minerálních pramenů. Uhličité, vápenito-magnezité, sodné a železité minerální vody vyvěrají v oblasti města Dušníky, kyselky alkalicko-železité v Lázních Polanica a v Chudobě také minerální vody s obsahem arsenu. Ještě do nedávných dob se i v nedaleké Bělovsi u Náchoda stáčela známá kyselka Ida a fungovaly zde lázně. Dnes již tomu tak bohužel není.

Hluboko uchovaný sníh

Územím probíhá státní hranice a některé okrajové výběžky pohoří zasahují do České republiky. Na severozápadě jsou to Broumovské stěny, na západě pak masiv Boru, přecházející v Čechách do Polické pánve. Na Policku můžete nalézt stolovou horu Ostaš. I tyto lokality nabízejí pískovcová dobrodružství.

Ve Stolových horách panuje klima typické pro nižší partie horského lesa. Nejteplejším měsícem je červenec, na druhém pólu stupnice je leden. Sněhová pokrývka se v nejvyšších polohách udrží více než 130 dní v roce. V některých hlubokých soutěskách na Hejšovině vydrží až do července (např. v Piekielku).

Africká savana v Polsku

Park Stolových hor pokrývají lesy o rozloze 56 km2, což představuje 89 % z celkové rozlohy  (území parku není totožné s celou oblastí pohoří). Jsou převážně tvořeny uměle založenými smrkovými porosty, původní smíšené lesy s jedlemi, buky a javory kleny se zachovaly jen na některých místech (Rogowa kopa, Wrota Pósny).

TIP: Půvab kamenných útvarů České republiky aneb Kazatelny v chrámu přírody

V parku stojí mimo jiné za pozornost rašeliniště s výskytem borovice blatky a cenná luční společenstva zejména v lokalitě Lezyckie Skalki, které se přezdívá „Africká savana“. Celkově se zde vyskytuje celá řada chráněných druhů rostlin.

Typickými zástupci větších savců, které zde můžete zahlédnout, je například jelení zvěř, srnčí a divoká prasata. Můžete narazit i na méně častého jezevce. Ze zástupců ptačí říše se možná setkáte s čápem černým, ostřížem, krahujcem a na skalních plošinách hnízdícím výrem, poštolkou, krkavcem atd. Ve skalních štěrbinách nalézají útočiště unikátní druhy pavouků a chvostoskoků. Na Machovsku pod Borem se vyskytuje velmi výrazná populace muflonů.

Rozcestník

Karlów (Karlov)

Osada Karlov je turistické centrum Stolových hor a jako taková nabízí služby všeho druhu – parkování, ubytování, občerstvení i průvodcovské služby pro celý národní park. Ať se odtud vydáte jakýmkoli směrem, vždy narazíte na něco pozoruhodného.

Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina)

Asi nejatraktivnější místo Stolových hor se vypíná přímo nad osadou Karlov. Vydáte se k ní po žluté značce a za chvíli dojdete k úpatí s vstupní a výstupní bránou, které naznačující směr okružní trasy. Stoupáte po schodech mezi skalami a na levé straně míjíte průsmyk oddělující veřejnosti nepřístupnou Malou Hejšovinu. Po zdolání 665 schodů se dostanete na náhorní plošinu. Ze skalních teras jsou překrásné výhledy na Broumovsko, Policko i Krkonoše.

Za turistickou chatou, kde se je možné občerstvit, je vstupní brána skalního města a začíná placený prohlídkový okruh. Projdete mnoho vyhlídkových míst včetně nejvyššího bodu Hejšoviny a kromě vzdálených pohoří uvidíte nepřeberné množství skalních útvarů a roklin. Vše se rozprostírá na plošině ohraničené téměř ze všech stran až šedesát metrů vysokými skalními stěnami.

Bledne Skaly (Bludné skály)

Labyrint mohutných skalních bloků se nachází na okraji náhorní plošiny masivu Bor. I tady se můžete pokochat krásnými výhledy podobně jako z Velké Hejšoviny. Projdete rozsedlinami hlubokými 6–8 metrů a spatříte mnoho bizarních skalních výtvorů. Průlezy jsou někdy tak úzké, že vás donutí sundat batoh nebo se přikrčit. Placená prohlídkové trasa má dva vchody – u západního je možnost se občerstvit a navíc sem můžete dojet autem a za poplatek zaparkovat.

Fort Karola a Urwisko Batorowskie (Pevnost Karola a Batorovský útes)

Z Karlova dojdete po modré značce do Liščího sedla (asi 1,5 km). Nad ním se na vrcholu skrývají pozůstatky pevnosti, odkud je snad nejhezčí pohled na Hejšovinu a daleké okolí. Když sestoupíte zpět do sedla, po modré dojdete k třetímu nejvyššímu vrcholu „Stolovek“ – Nárožníku (849 m). Odměnou je další rozhledové místo z pískovcového bloku. Stezka dále pokračuje v délce 6–7 kilometrů po římse vysokého Batorovského skalního útesu, odkud po celou dobu uvidíte Orlické a Rychlebské hory.

Biale Skaly a Wielkie Torfowisko Batorowskie (Bílé skály a Velké Batorovské rašeliniště)

Unikátní komplex bíle zbarvených skal, mezi nimiž najdete věže a stěny vysoké až třicet metrů. Z Karlova vás k nim zavede jižně směřující žlutá značka. Po projití skalního města můžete po žluté pokračovat a dojít k rašeliništi. Na vzácné rostliny bohatá přírodní rezervace o rozloze 40 ha je sice veřejnosti nepřístupná, ale stezka vede přímo po její hranici.

Stezka Dydaktyczna a Wodospady Pośny (Naučná stezka a Vodopády Posny)

Park disponuje rozsáhlou naučnou stezkou, jednou z nejfrekventovanějších cest ve Stolových horách. Z Karlova vede současně se žlutou značkou kolem Hejšoviny, přes Pasterku a Vodopády Posny. Původně zde byla řada vodopádů a kaskád, které byly později upravovány a dnes tvoří přírodní rezervaci. Stezka končí v rekreačním středisku v Radkově.

Radkowskie Skaly a Skalne Grzyby (Radkovské skály a skalní hřiby)

Z Karlova pojedete autem asi čtyři kilometry směrem na Radkov. Na parkovišti v prudké zatáčce necháte auto a vydáte se pěšky po zelené. Ta prochází skalním městem Radkovské skály a dál pokračuje k seskupení skalních hřibů. Celá oblast měří na délku asi dva kilometry a najdete zde útvary připomínající kladiva, jehlice nebo třeba hřiby.


Rady do batohu

Doprava – nejsnadnější příjezd do Stolových hor z ČR je přes Náchod. V Polsku pokračujte do Chudoby (Kudowa Zdroj) vzdálené asi kilometr. Odtud se vydáte po silnici č. 387 (Cesta sta zatáček) směrem na Radkov a po chvíli stoupání a mnoha zákrutách dojedete do turistického centra Karlov. Návštěvníci jedoucí ze severní Moravy mohou využít kratší cestu přes hraniční přechod u Králík či Javorníku.

Parkování – auta smí stát jen na místech označených jako parkoviště. Placené je v Karlově a na horním parkovišti u vchodu do Bludných skal. V zimních měsících je nutné počítat s tím, že sníh je odklízen pouze z hlavních silnic a některá parkovací místa nebývají vůbec vyhrnutá.

Horolezectví – mohou provozovat členové polského horolezeckého svazu a svazů organizovaných v mezinárodní horolezecké unii UIAA ve vyznačených terénech v termínu od 15. 4. – 3. 11. Každý horolezec se musí před zahájením výstupu zapsat do horolezecké knížky a uhradit poplatek.

Sezona – placená trvá od 1. května do 31. října. V zimě jsou skalní města uzavřená a vstup je jen na vlastní nebezpečí. Kvůli vysoké sněhové pokrývce Dochází k výraznému zúžení a snížení skalních průchodů. Mnohdy se musí lézt po čtyřech. V místech kde je schodiště, dochází zase k tvorbě ledovky. V jarních měsících a období tání sněhu se lesní cesty přeměňují v potoky a paseky v mokřady, zejména v okolí rašeliniště.

Mapy
SHOCart 1:50 000 č. 28 – Orlické hory, Góry Stolowe, ROSY 1:25 000 Góry Stolowe a Broumovské stěny, podrobný turistický průvodce od Marka Podhorského – Broumovská vrchovina.

Určitě doporučuji přečíst si zákazy a varování na informačních tabulích. Jsou psané i v češtině.

  • Zdroj textu: časopis Příroda
  • Zdroj fotografií: Lucie Cepková

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Optofobie

Většina z nás každý den ráno po probuzení celkem bez problémů otevře oči. Pokud však trpíte optofobií, pak ve vás právě zvednutí víček a pohlédnutí na okolí vyvolává nefalšovaný děs. Porucha obvykle propuká poté, co člověk spatří něco velmi traumatizujícího – například přítele při aktu nevěry či smrt matky. Před svým strachem se optofobici uzavírají do temných místností bez výzdoby a dalších rozptylujících prvků. Musejí-li však čelit pohledu, který nedokážou snést, nastává u nich panika a úzkostné stavy. 

Zajímavosti

Za barvu jezírka Cracker Lake jsou odpovědné ledovce. Při odtávání je z nich do jezera odplavován jemný kamenný prach. Odraz světla od těchto mikroskopických částeček vytváří dojem tyrkysově modré barvy.

Příroda

Irští rebelové ochotně využili možnosti, jak zpochybnit vládu Jindřicha VII., a udělali si z Lamberta Simnela svého „jediného legitimního krále“. Eduard Plantagenet (vpravo), 17. hrabě z Warwicku, se dostal coby člen poražených Yorků do towerského vězení v pouhých deseti letech. Zemřel v něm o 14 let později.

Historie

Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence

Vesmír
Zajímavosti

Vylepšený robotický požárník WALK-MAN s hasicím přístrojem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907