Přírodní rezervace Broumovské stěny: Kouzlo skalních měst a labyrintů

Broumovský výběžek ve východních Čechách je bohatý na pískovcová skalní města, mezi něž patří i NPR Broumovské stěny. Hřebenovité pohoří zde skrývá rozsáhlé a hluboké skalní rokle, labyrinty, vysoké věže, unikátní skalní hřiby, ale i nespočet vyhlídek do širého kraje

30.10.2017 - Lucie Cepková



K turistickému centru na hřebeni můžete dojet autem, ale pravou krásu Broumovských stěn pozná jen ten, kdo se k vrcholům vypraví skrze tajemné a vlhké rokle. Po výstupu mu bude odměnou daleký rozhled. Zdejší krajina za plného slunce je nádherná a úchvatná je i při ranních mlhách, jež se líně válí na dně kotliny. Během hluboké noci má osobitý romantický ráz. Ale i ponuré počasí si získá své milovníky, kteří tak poznají osobitou až tajuplnou atmosféru, která zde vládne.

Pískovcová dílna

Dvanáct kilometrů dlouhý nesouměrný hřeben se pozvolna svažuje jihozápadním směrem k Polické pánvi. Naopak severovýchodně k Broumovu spadá kolmými stěnami. V průběhu celého hřbetu jsou v nejvyšších partiích kolmé a převislé skalní stěny místy až padesát metrů vysoké (Hvězda, Supí hnízdo) a temeno je v některých úsecích jen několik metrů široké. Na severovýchodním konci pohoří se vypíná Honský špičák (652 m n. m.), na opačném Božanovský špičák (773 m n. m.), který je nejvyšším místem tohoto geologického útvaru.

TIP: Toulání po Svratecké hornatině aneb Vábení zubří země

Mírně ukloněné svahy směrem k Polici jsou protkány několika skalními kaňony (Kovářova rokle, Hájkova rokle). Stejně tak směrem k Broumovu mají rokle divoký charakter, ale jsou obecně kratší. Na jejich dnech, zahlcených mocnými blokovými sutěmi, se nachází veřejnosti trvale skryté podzemní systémy pseudokrasových jeskyní. Nejrozsáhlejší v celé oblasti je jeskyně Pod Luciferem.

Hřeben má složitější strukturu v oblasti od obce Slavný až po sedlo Machovský kříž. Tato část je bohatá na výskyt unikátních skalních hřibů, které získaly svou podobu díky specifickému složení hornin a následnému vlivu vodní a větrné eroze i teplotních změn. Celý blok je rozdělen roklemi a soutěskami do menších skalních měst.

Kolébka vzácného ptactva

V Broumovských stěnách jsou zastoupeny zejména jedlobukové a smrkobukové porosty. Na severovýchodních svazích se místy zachovaly klenové bučiny, v některých případech vysokého stáří a typu přírodního lesa. Bylinné patro je zastoupeno převážně borůvkou černou, brusinkou obecnou, vřesem obecným, vzácným mléčivcem alpským či lilií zlatohlavou a lýkovcem jedovatým. Na kamenitých svazích se vzácně objevuje kapradina laločnatá. Nejzajímavější druhy rostou v hlubokých roklích, kde můžete objevit třeba kratušku vlasovitou.

Ze světa fauny narazíte při troše štěstí na mloka skvrnitého, myšici temnopásou, jezevce lesního, lišku obecnou a jiné zajímavé druhy. Byly zde zjištěny i v naší republice vzácné druhy netopýra stromového, pestrého a netopýra severního. To ukazuje, jak je prostředí pískovcových měst CHKO Broumovsko ekologicky jedinečné. Za zmínku stojí i sledování výskytu medvěda brtníka v roce 1995, samotáře, procházejícího touto oblastí.

TIP: Půvab kamenných útvarů České republiky aneb Kazatelny v chrámu přírody

Relativně větší klid a menší návštěvnost v oblasti umožňuje nerušené hnízdění ptáků, mezi které patří krkavec velký, výr velký či kulíšek nejmenší. Z těchto důvodů byly Broumovské stěny zvoleny pro celostátní projekt reintrodukce sokola stěhovavého, který v současné době probíhá.

Přírodní bariéra

Skalnatý hřeben je jedinečným přírodním fenoménem, který odděluje nejen dvě geologicky a tvarově různé krajiny, ale je i výrazným klimatickým a hydrologickým předělem. Řada frontálních poruch se na této přírodní bariéře rozpadá. Výsledkem jsou dny, kde je například na Broumovsku slunečno, zatímco na straně Polické svádí počasí spíše k pobytu doma. Jistou místní zvláštností je přítomnost ledu i v červenci. A to v nejchladnějších pseudokrasových jeskyních.

Hydrologický předěl odvádí vodstvo do dvou různých moří. Z příkrých svahů stékají vody do Stěnavy, dále do Odry a Baltského moře. Z protější pozvolné strany jsou vody odváděné řekou Metují a Labem a svůj cíl najdou v Severním moři.


Rozcestník

Hvězda – srdce „Broumovek“. Turistické centrum a křižovatka značených cest lákají návštěvníky. Vyhlídkové místo na skalním ostrohu nabízí širé rozhledy po Broumovské kotlině s pohraničním horským pásmem. Název Hvězda je odvozen od tamní kaple panny Marie Sněžné, která má půdorys právě ve tvaru hvězdy. Můžete zde využít možnosti občerstvení i ubytování na chatě Hvězda. Další nedaleké občerstvení potkáte při sestupu z Hvězdy k Broumovu, v restauraci Amerika.

Na návštěvu do Kovárny – jihovýchodním směrem vede z Hvězdy po hřebeni červeně značená stezka. Během cesty máte několik možností sejít z hřebenovky na Polickou stranu skrze divoké skalní rokle. Nejznámější a nejdelší je Kovářova rokle. Podle pověsti prý musel kdysi v jeskyni Kovárna jistý kovář kout zbraně pro loupežníky, kteří jej zde věznili. Během zdolávání krkolomného terénu minete několik skalních vyhlídek (Supí hnízdo, Modrý kámen). Naskytnou se vám výhledy na Broumovskou kotlinu s pohraničními Javořími horami. Za nimi jsou vidět polské Soví hory, dále Krkonoše, Orlické hory, Rychleby a za jasných dní i Jeseníky.

Kam ze Slavného – do obce Slavný můžete přijet autem, pak musíte pokračovat po svých nebo na kole po červené značce. Asfaltka končí na rozcestí U pánova kříže, odkud se můžete vydat do skalního bludiště, na nejvyšší vrchol Božanovský špičák, nebo druhý nejvyšší vrchol Korunu. Oba vrcholy nabízí rozhledy převážně do Polska a lokalita je bohatá na nejrůznější pískovcové útvary.

Ze Slavného můžete jít i po žluté značce, která vede po hřebeni až na samý konec Broumovských stěn, Korunu. Opět se vám naskytnou rozhledy z několika vyhlídek, z nichž nejzajímavější je Kamenná brána, jakási zmenšenina Pravčické brány. Celá lokalita, zejména okolí nad obcí Slavný, je bohatá na nepřeberné množství skalních hřibů.

Tipy na výlety po okolí:

  • Ostaš – stolová hora se skalními labyrinty
  • Adršpašské a Teplické skály
  • Jiráskovy skály – zámeček v obležení pískovcových skal
  • Javoří hory – pohraniční horské pásmo s nejvyšším vrcholem uprechtickým špičákem na němž je vysoká rozhledna
  • Stolové hory – Národní park v Polsku navazuje na Broumovské stěny a má stejně zajímavou geomorfologii

Rady do batohu

Doprava

Broumovské stěny jsou dobře dostupné z obou stran. Na jihozápadní straně od Police se s autem dostanete do vesnice Pěkov, Hlavňov, Slavný nebo Machov a dále musíte po svých. Výjimkou je parkoviště na Hvězdě, odkud je to kousek k výletním místům. Naopak z Broumovské strany dojedete autem přímo pod Stěny do vesnic Křinice, Martínkovice či Božanov. Odtud vás čeká výstup na hřeben s celkem slušným převýšením.

Sportovní vyžití

Skalní lezení lze provozovat pouze ve vyznačených oblastech a je povoleno horolezcům registrovaným v ČHS nebo v organizacích začleněných do UIAA. Aktuální informace o terénech, kde je povoleno skalní lezení najdete na www.broumovsko.schkocr.cz

V oblasti NPR je značeno několik kilometrů cyklostezek, zejména pro horská a trekkingová kola. Některé trasy jsou vhodné pro rodiny s dětmi a některé jsou koncipovány pro náročné „bikery“, kteří zdolávají nebezpečné terény.
V zimě si zde přijdou na své běžkaři. Ti mohou využít značené běžkařské trasy, kterých rok od roku přibývá.

Sezona

Broumovky mají své kouzlo po celý rok. Jen v zimě je turistika náročnější a nebezpečnější. Pokud terén dobře neznáte a nedržíte se prošlápnuté pěšiny, pod neznámou pokrývkou sněhu hrozí nebezpečí – propast či hluboká rokle.

Mapy – SCHOCart 1:50 000 č.25 – Broumovsko, Adršpach; SCHOCart 1:40 000 č. 425 –Broumovsko.

Více informací viz www.broumovsko.cz

  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Lucie Cepková


Další články v sekci