Reklama

Reklama

Ukradené poklady: Kde se skrývá zlato nacistů?

9.9.2017 - Richard Guryča
Když byly dny tisícileté říše sečteny, snažili se její pohlaváři naloupené zlato a tajné dokumenty ukrýt před Spojenci. Část se záhy podařilo objevit, ale část stále spočívá někde v alpských jezerech a šachtách. Najdeme je vůbec někdy?
Ukradené zlato
Ukradené zlato

Na dně Toplitzského jezera měl skončit obsah tří nákladních aut, která vezla zlato z úřadu šéfa Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Ernsta Kaltenbrunnera, 22 beden se zlatem a cennostmi od Adolfa Eichmanna a 20 beden zlata generála Fabiunkeho z říšské válečné pokladny. 

Toplitzské jezeroĎáblova dílnaOtto SkorzenyAdolf BurgerPátrání v Toplitzském jezeře

Toplitzské jezero leží jihovýchodně od Salzburgu. Svírají ho strmé horské stěny a není jednoduché se k němu dostat. Pro zasvěcené představuje symbol jednoho z největších dosud nerozluštěných tajemství druhé světové války. Před koncem světového konfliktu totiž nacisté potopili na jeho dno velké množství beden, které podle několika doložených svědectví ukrývaly mnoho cenností a tajné dokumenty. A už od prvních let po skončení války se objevovaly zprávy o podivných, někdy až děsivých úmrtích lidí, kteří se pokoušeli tajemství na dně jezera odhalit.

V březnu roku 1946 se u blízkého jezera Wildensee našla těla dvou mrtvých mužů. Jednomu z nich někdo rozpáral břicho a odstranil vnitřnosti. Podle policistů, kteří ostatky ohledávali, zřejmě násilník v útrobách zavražděného inženýra Hermanna Mayera něco hledal. Mezi lety 1950 a 1955 byli v oblasti objeveni další mrtví. Čtyři z nich podle policie zemřeli poblíž míst, kde prokazatelně pobývali už roku 1942. Domněnka, že se vrátili na stará známá místa, aby tam hledali něco cenného – tak cenného, že kvůli tomu riskovali život – je nasnadě.

Svědectví krále padělatelů

Co tito lidé u Toplitzského jezera před smrtí hledali? Odpověď skýtá například svědectví Slováka Adolfa Burgera, který strávil několik let v padělatelských dílnách koncentračních táborů v Osvětimi, Mauthausenu či Ebensee.

V knize Ďáblova dílna, jež se dočkala i filmového zpracování, Burger uvádí, že 29. dubna 1945 bylo do jezera svrženo velké množství beden s padělanými bankovkami a zlatem. Bedny prý obsahovaly i štočky a části tiskařských strojů, na nichž se falešné peníze vyráběly. Podle dalších svědectví skončil na dně jezera také obsah tří nákladních aut, která vezla zlato z úřadu šéfa Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Ernsta Kaltenbrunnera, 22 beden se zlatem a cennostmi od Adolfa Eichmanna a 20 beden zlata generála Fabiunkeho z říšské válečné pokladny. Hovoří se rovněž o cenných mincích, maďarských korunovačních klenotech či diamantech.

TIP: Nacisty ukradené poklady: Legendární obrazy, které už nikdo neměl vidět

Kromě žlutého kovu a dalších cenností však hlubiny ukrývaly i důležité dokumenty. V roce 1942 zřídili nacisté u Toplitzského jezera výzkumné středisko, v němž vyvíjeli nové zbraně, například torpéda, rakety a miniponorky. Plány, prototypy a součásti těchto zbraní pak podle svědectví bývalého pracovníka zmíněného střediska skončily před koncem války rovněž pod hladinou. 

Zastrašený Stern

První oficiální a dobře připravenou průzkumnou výpravu na dno Toplitzského jezera zorganizoval týdeník Stern. V srpnu 1959 vyzvedli potápěči ze dna nádrže bednu s 55 tisíci padělaných bankovek. Následovaly dvě bedny s dokumenty Kaltenbrunnerova úřadu, mezi nimiž se našly instrukce pro tajné agenty, údaje o nich či pokyny pro provádění sabotáží. Na dně se podařilo objevit celkem 37 beden, ale redakce Sternu se po řadě výhružných dopisů a varování rozhodla výzkum zastavit. Tehdy zbývalo vyzvednout osm beden. 

V roce 1963 se i přes zákaz spustil na dno jezera zkušený německý potápěč Alfred Egner, už se však nevynořil. Jezero začala prohledávat rakouská policie a o tři týdny později objevila Egnerovo tělo v hloubce téměř 70 metrů. Následná akce Maskovací závěs měla s konečnou platností odhalit tajemství dna Toplitzského jezera. Policejní potápěči vyzvedli 38 beden a podle oficiálních zpráv v nich nalezli především padělané bankovky a dokumentaci ke zbraním.

Co viděl Otto Skorzeny

Koncem 90. let se objevilo svědectví Rakušana Wolfganga Mittermayera, jednoho z posledních žijících členů německé elitní jednotky Alpský ochranný sbor, které velel Hitlerův oblíbenec Otto Skorzeny. Tento odborník na speciální operace proslul například riskantním únosem Benita Mussoliniho, internovaného v roce 1943 v hotelu na hoře Gran Sasso, či zorganizováním maďarského převratu v roce 1944. A podle Mittermayera měl dohlížet na ukrytí pokladu nesmírné ceny.

TIP: Hitlerův muž Otto Skorzeny: Nacista, který se nechal zverbovat Mossadem

Zhruba 500 vojáků Skorzenyho jednotky prý mezi 20. dubnem a 18. květnem roku 1945 zorganizovalo akci na záchranu říšského pokladu. Speciální vlak pendlující mezi Berlínem, Vídní a Berchtesgadenem, kde stálo Hitlerovo alpské sídlo, přivážel podle člena Skorzenyho komanda velké množství beden s neznámým obsahem. Mittermayer údajně patřil k oddílu, jenž doprovázel konvoj s bednami a těžkými jutovými pytli až k hoře Dachstein: tam za přísných bezpečnostních opatření převzaly náklad jednotky horských myslivců. Podle jeho svědectví šlo o tzv. Mussoliniho poklad – zhruba 120 tun zlata, které italský vůdce během kariéry nakradl.  

Nicméně sám Skorzeny všechny domněnky o vlastním podílu na ukrývání pokladů třetí říše popřel ve svých pamětech. Připustil, že se na konci války se svými vojáky v oblasti Berchtesgadenu pohyboval, ovšem o skutečném důvodu se nijak zvlášť nezmiňoval. 

Nacistické poklady

Kaliningrad: Poslední  známé umístění tzv. jantarové komnaty, obsahující zhruba 4,5 tun jantarové výzdoby; dosud neobjevena

Hradištko pod Medníkem: Štěchovický poklad, mohl by obsahovat část německého archivu, zlato a jiné cennosti; dosud neobjeven

Berchtesgaden: Tzv. Mussoliniho poklad, obsahoval možná až 120 tun zlata; dosud neobjeven

Altaussee: Cennosti z rakouských muzeí, kostelů a klášterů,  6 500 uměleckých předmětů; objeveny bezprostředně po válce

Toplitzské jezero: Po válce vyzvednuty desítky beden s falešnými penězi a různými dokumenty

Reklama