Reklama


Zaplaví svět géniové? Co rozhoduje o naší inteligenci?

10.02.2018 - Roman Polach

Co je vlastně inteligence a dokážeme ji vůbec správně změřit? Lze se jí naučit, nebo se prostě dědí? Co stojí za skutečností, že IQ obyvatel různých zemí stále roste?

<p>Fenomén rostoucího IQ by podle profesora Jamese Flynna mohl v budoucnu smazat rozdíly v IQ mezi různými rasami a kulturami. Odpůrci existence Flynnova efektu naopak tvrdí, že vzrůstající IQ je dáno hlavně tím, že jsme na řešení otázek tohoto typu zvyklí více, než naši předchůdci.</p>

Fenomén rostoucího IQ by podle profesora Jamese Flynna mohl v budoucnu smazat rozdíly v IQ mezi různými rasami a kulturami. Odpůrci existence Flynnova efektu naopak tvrdí, že vzrůstající IQ je dáno hlavně tím, že jsme na řešení otázek tohoto typu zvyklí více, než naši předchůdci.

Reklama

Jednoho podzimního dne přišla Jamesi Flynnovi, vědci z univerzity v Otagu na Novém Zélandu, objemná zásilka. Byly v ní výsledky IQ testů dvou generací nizozemských studentů. Po analýze dat dospěl tento profesor politických studií k překvapivému závěru: IQ lidí, kteří vyplňovali test v 80. letech, bylo v průměru mnohem vyšší než těch, kteří jej dělali v letech padesátých.

Flynn tedy pokračoval v bádání a postupně shromáždil data téměř ze třiceti zemí celého světa. Výsledky byly všude stejné a vědce vedly k závěru tak významnému, že se dnes označuje jako Flynnův efekt. Podle něj dochází u obyvatel v rozdílných částech světa k významnému a dlouhodobému růstu inteligence. IQ stoupá v průměru o tři body za jedno desetiletí. Hypoteticky by to tedy znamenalo, že lidé žijící na začátku 20. století byli s průměrným IQ okolo 70 na hranici mentální retardace, což je však samozřejmě absurdní. Jeden z psychologických aforismů totiž říká, že schopnost řešit IQ testy vypovídá pouze o schopnosti řešit IQ testy, nikoliv o skutečné inteligenci. O čem tedy vlastně vypovídají Flynnovy závěry? 

Stravou k vyššímu IQ

Někteří odborníci tvrdí, že nárůst inteligence může být způsoben lepším vzděláním, kterého se dnešním lidem dostává. Jinak řečeno – naučí se ve škole způsobu myšlení, jenž jim umožňuje uspět v IQ testech. Takové vysvětlení Flynnova efektu je ale v rozporu s faktem, že některé studie zjistily růst IQ i u předškolních dětí. Navíc, největší nárůst byl spojen s testy, které měří takzvanou fluidní neboli vrozenou inteligenci. Ty se snaží omezit na minimum spoléhání se na znalosti a naučené schopnosti. 

Vědci tedy přišli s řadou dalších hypotéz. Jednou z nich je, že dnešní člověk si může dopřát mnohem pestřejší a kvalitnější stravu než před sto lety, a právě kvalitnější strava se také považuje za důvod, proč jsou dnes lidé v průměru vyšší a mají i o něco větší mozek

V rozporu s touto teorií ale sám Flynn poukazuje na případ takzvané holandské zimy v roce 1944, tedy hladomoru, který propukl v části Nizozemí okupované Němci. Jestliže za inteligenci může výživa, nemělo by být IQ dětí narozených v té době nižší? Nic takového ale výsledky testů neukázaly. Jako protiargument používají odborníci domněnku, že podvýživa musí být dlouhodobá, aby se na inteligenci projevila. 

Může za to světlo? 

Jedno ze spekulativnějších vysvětlení nárůstu IQ tvrdí, že jeho příčinou je umělé osvětlení. U zvířat stimuluje vystavení světlu část mozku zvanou epifýza, která plní řadu různých funkcí a má patrně vliv i na inteligenci. Jestli to však u lidí funguje stejně jako u zvířat, není zatím vědecky doloženo. Je ale zřejmé, že na rozdíl od předcházejících generací jsme dnes s umělým osvětlením spjati téměř nerozlučně.

Podle další teorie je příčinou naší vzrůstající inteligence právě komplikované a stimulující prostředí, které nás obklopuje. Mobilní telefon, počítač, ale i domácí spotřebiče by jistě pro naše předky představovaly poměrně složitá zařízení. Naučit se používat tyto výsledky technologického pokroku vyžaduje nemálo abstraktního myšlení. A právě to je při řešení IQ testů nepostradatelné. 

Jiní odborníci tvrdí, že Flynnův efekt může být způsoben kvalitnějšími lékařskými metodami. Ve 20. století jsme byli (především ve vyspělých zemích) svědky zlepšující se zdravotní péče, díky které již nejsme tolik vystaveni infekčním nemocem. A právě ty mohou negativně ovlivnit vývoj mozku. Studie z loňského roku provedená v USA zjistila, že ve státech, kde je vyšší výskyt infekčních nemocí, je také nižší průměrné IQ. 

Naučená versus zděděná

Trend vzrůstajícího IQ vyvolává také znepokojující otázku, zda se inteligence dá naučit, nebo se s ní člověk už rodí. V odpovědích se vědci radikálně rozcházejí.

Britský psycholog Richard Lynn například v rámci výzkumu souvislosti mezi rasou a inteligencí zjistil, že naměřené IQ se výrazně liší v rámci geografických rozdílů. Evropané mají v průměru IQ 100, obyvatelé subsaharské Afriky jen 67, australští domorodci 62 a američtí indiáni 87. Znamená to, že existují biologické rasové rozdíly v inteligenci? Podle Flynna, zastánce názoru, že inteligenci se učíme, tomu tak není. Stačí si prý uvědomit, že obyvatel subsaharské Afriky dnes dosahuje v IQ testech zhruba stejných výsledků jako Američan na začátku 20. století. 

Přitom se zdá, že se růst IQ v některých vyspělých zemích již zastavil, nebo dokonce začal klesat. Flynn například zjistil, že ve Velké Británii kleslo mezi léty 1980 a 2008 u čtrnáctiletých dětí průměrné IQ o dva body a mírný pokles nastal i v některých dalších zemích. Znamená to, že začínáme hloupnout? Nebo snad dosáhl růst inteligence svého vrcholu? Pokud ano, pak nás obyvatelé světadílů, jejichž výsledky v IQ testech jsou momentálně horší, jednou doženou.

TIP: Chytrost nejsou žádné čáry: Genetici vystopovali 52 genů inteligence

Opačného (a poněkud kontroverzního) názoru jsou vědci J. Philippe Rushton z univerzity v západním Ontariu v Kanadě a Arthur R. Jensen z Kalifornské univerzity. Geny podle nich fungují neúprosně. Oba výzkumníci se přitom opírají o fakt, že navzdory zlepšující se sociální situaci se rozdíly v IQ mezi černochy a bělochy za posledních sto let nesnížily. Voda na mlýn rasismu? Richard Nisbett, psycholog na Michiganské univerzitě, s tím zásadně nesouhlasí. Podle něj rozdíly mezi rasami téměř vymizí, pokud vědci dodrží při testech pevná kritéria a srovnají pouze lidi z téhož ekonomického a sociálního prostředí. Odborníci jsou si vědomi kontroverzí, které jejich výzkum doprovázejí, a dodávají, že v historii psychologie žádná jiná problematika neodolávala vědeckému konsenzu tak dlouho.

Zastoupení různé hodnoty IQ:

Hodn. IQPopis a předpokládané schopnosti jedince% lidí
nad 140Inteligence géniů. Absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určuje ostatním směr poznání.0,2 %
do 140Výjimečná superiorní inteligence. Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři nebo odborníci.2,8 %
do 130Vysoce nadprůměrná inteligence. Snadno vystuduje vysokou školu, může dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí a manažerské činnosti.6 %
do 120Nadprůměrná inteligence. Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní místo.12 %
do 110Vysoce průměrná inteligence. Vysokou školu vystuduje jen s potížemi. Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie.25 %
do 100Průměrná inteligence. Dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení.25 %
do 90Slabě podprůměrná inteligence. Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích.10 %
do 80Nižší stupeň mentální retardace. S problémy zvládne základní školu, úspěšný ve zvláštní škole.10 %
do 70Lehká mentální retardace. Je-li dobře veden, zvládne zvláštní školu.6,8 %
do 50Střední mentální retardace. Nevzdělavatelný, ale osvojí si sebeobslužné návyky.2 %
do 20Těžká mentální retardace. Nevzdělavatelný a nevychovatelný.0,2 %

Co je to IQ?

Tzv. inteligenční kvocient (IQ) určil v roce 1912 německý psycholog William Luis Stern a dá se vyjádřit vzorcem:  Mentální věk vyjadřuje, jak náročné úlohy byl účastník schopen řešit, a chronologický věk představuje skutečný věk testovaného. Průměrná hodnota IQ se pohybuje kolem 100 a znamená, že mentální věk člověka odpovídá jeho chronologickému věku. Dnes se však preferuje kvocient známý jako odchylkové (deviační) IQ, v němž se srovnává úroveň rozumových schopností jedince vzhledem k průměru populace

A co přesně IQ měří? Především schopnost pracovat s abstraktními tématy, pamatovat si a předvídat. Odvozování a logika jsou jedním ze základních kamenů IQ testů. Vysoké IQ dává statisticky větší šanci najít si lepší práci. Psychologové však upozorňují, že úplně stejnou váhu (ne-li větší) má pro úspěch člověka jeho motivace nebo takzvaná EQ – emoční inteligence. Ta vyjadřuje schopnost vcítit se a navazovat dobré sociální vztahy. 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články

Reklama

Reklama

Aktuální články

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.

Historie

Na adresu Guida Grolleho bylo za uplynulé dva týdny odesláno kolem stovky pizz od různých podniků, které dělají rozvážky.

Revue

Mennonitský řád z americké Iowy zakazuje všem svým farmářům používat gumová kola. Mennonité z Kanady tak přísní nejsou a pneumatiky běžně používají.

Zajímavosti

Společnost Virgin Hyperloop One plánuje zavést hyperloop v Indii.

Věda

Při letmém spatření okapi byli první Evropané vzezřením a velikostí zvířete překvapeni. Fantazie pak zvířeti přisuzovala i mnohé rysy, které měly se skutečností pramálo společného

Příroda

Taínové odnesli příchod Evropanů mezi prvními.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907