Bádání pod vodou: Proč se Karel Absolon potápěl v Moravském krasu?

07.10.2018 - Kateřina Semrádová

Karel Absolon byl mužem mnoha profesí, a co nezvládl, na to si našel lidi. V mládí jezdil úspěšně na kole, dokonce získal mistrovský titul, a po dědečkovi zdědil vášeň pro archeologii a speleologii. Přitom bylo občas nutné spustit se i pod vodu. V expozici Muzea Blanenska mají doklad o tom, že to za první republiky nebyla žádná legrace

<p>Pohyb ve skafandru po souši připomínal spíš parodii na japonské sumo</p>

Pohyb ve skafandru po souši připomínal spíš parodii na japonské sumo


Reklama

Počátek minulého století přál dobrodruhům a Karla Absolona bychom mezi ně mohli určitě počítat. V roce 1921 zahájil se svým týmem výzkum v macošských jezírcích a poté i v říčce Punkvě. Ke svému bádání se rozhodl využít veškeré vymoženosti, které tehdejší doba nabízela, a tak se mezi tím vším důležitým haraburdím objevil i potápěčský skafandr.

Telefon a další vylepšení

Máme k dispozici dvě zprávy o tom, jak se k Absolonovi dostal. Podle té první jej zakoupil sám podle druhé jej přivezl Emil Buršík, bývalý potápěč rakousko-uherského válečného námořnictva, a to ze svého bývalého působiště v Pule. Exponát je zajímavý i z technického hlediska. Jde se o takzvaný skafandr s uzavřeným okruhem, což znamená, že vydechovaný vzduch neodvádí ven. Potápěče tak neomezovaly nemotorné hadice, protože vydechovaný vzduch byl nejdříve pročištěn a po doplnění kyslíku znovu použit. Součástí skafandru byla také nádoba na jeho přifukování. A ještě jednu perličku můžeme na blanenském skafandru nalézt – do přilby má zavedené telefonické spojení, díky čemuž mohl potápěč komunikovat se zbytkem týmu.

Oblek je vyroben z pogumovaného plátna, pochází z dílny firmy Dräger v Lübecku a je starý přesně 106 let. Dnes bychom pohyb v něm považovali téměř za nemožný. Těžká kovová přilba se čtyřmi průzory a vstupy pro přívod vzduchu rozhodně nenabízela luxusní výhled. Na zádech měl potápěč zásobník vzduchu a na hrudi zařízení pro přifukování skafandru. Korunu všemu dodávaly olověné boty, které sice pomáhaly potápěči klesnout pod hladinu, ale na dně silně vířily usazené sedimenty a kalily tak vodu.

Nutná pomoc kolegů

Pohyb ve skafandru po souši připomínal spíš parodii na japonské sumo, proto k němu byla nutná součinnost hned několika kolegů. Historik blanenského muzea Milan Koudelka dokonce uvádí, že dochované fotografie dokládají minimálně jeden pád do vody při výstupu či sestupu do jednoho z macošských jezírek.

TIP: František Běhounek: Dobrodružství českého Julese Verna

O něco volněji se ve skafandru dalo pohybovat jen ve vodě. Původní potápěčský průzkum v propasti Macocha prováděl pro Absolona zmíněný Emil Buršík. Postupně vycvičil k potápění další osobnost Moravského krasu, Absolonova blízkého spolupracovníka Karla Divíška. Někde bývá Buršíkova účast spojována i s potápěním v Punkevních jeskyních, kam se Absolon přesunul po Macoše. Dochované fotografie z Punkvy však zachycují ve skafandru už jen Divíška. Dokonce s elektrickou lampou, která byla zřejmě součástí příslušenství skafandru a jež se (bez přívodních kabelů) zachovala dodnes. Společně se skafandrem si ji můžete prohlédnout v expozici Muzea Blanenska v Blansku

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Archiv redakce

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedním z kandidátů na ženicha byl pruský princ Fridrich

Historie

Jeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.

Příroda

Někteří lidé mají psy v krvi

Věda
Vesmír

Když v roce 2014 obsadili bojovníci Islámského státu Mosul, nikdo nevěřil, že se dokážou udržet u moci. Každý rok přesto dokázal vydělat přes 18 miliard korun. Daně vybíral až do poslední chvíle před svým zánikem.

Zajímavosti

Prvorepubliková akcie společnosti Kolben a Daněk

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907