Bakteriemi vylepšené obleky pro astronauty mají být hygieničtější

21.05.2021 - Stanislav Mihulka

Výstup do otevřeného vesmírného prostoru je pro každého astronauta jedním z vrcholných okamžiků jeho kariéry. Vedle výjimečných schopností a odvahy ale vyžaduje i kapku otrlosti – součástí této procedury je totiž i sdílené „spodní prádlo“

<p>Vlevo astronautka <strong>Kathleen Rubinsová</strong>, vpravo astronaut <strong>Thomas Pesquet</strong> - oba v obleku LCVG.</p>

Vlevo astronautka Kathleen Rubinsová, vpravo astronaut Thomas Pesquet - oba v obleku LCVG.


Reklama

Zatímco na Zemi bychom se při představě sdílené spodní vrstvy prádla nejspíš kapku ošívali, pro astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici je to běžná realita. Než vyrazí na kosmickou vycházku, musí si kromě skafandru EMU (Extravehicular Mobility Unit) obléct i vnitřní ventilační oblek LCVG (Liquid cooling and ventilation garment), který zajišťuje regulaci tělesné teploty astronauta v masivním skafandru EMU. Obě tyto části jsou přitom sdílené a používá je více astronautů.

Oblek LCVG sice astronauté nenosí přímo na nahém těle – jejich kompletní outfit sestává z jednorázové pleny MAG (Maximum Absorbency Garment) a osobní vrstvy TCU (Thermal Comfort Undergarment), obleku LCVG a skafandru EMU, i tak jde ale o poměrně intimní vrstvu oblečení. Obleky LCVG se přitom používají opakovaně v rámci mnoha misí.

Evropská kosmická agentura si je „citlivosti“ tohoto problému zjevně vědomá, a přestože se v nejbližší době nechystají osobní LCVG obleky, připravuje ESA řešení, jak udržovat alespoň vyšší míru jejich čistoty. 

Bakteriální látky proti bakteriím

Prozatímním výsledkem této snahy je projekt s názvem Biocidal Advanced Coating Technology for Reducing Microbial Activity (BACTeRMA), na kterém spolupracují specialisté ESA se soukromou rakouskou biotechnologickou společností Vienna Textile Lab. Cílem tohoto projektu je obohatit vlákna materiálů obleků LCVG sloučeninami bakteriálního původu, které by měly zajistit zvýšenou odolnost vůči určitým typům mikrobů.

Na první pohled by se zapojení bakterií do boje s bakteriemi mohlo zdát zvláštní, ve skutečnosti ale dává smysl. Bakterie totiž žijí v divokém mikrosvětě, ve kterém jsou jejich nejzuřivějšími protivníky opět bakterie. Bakterie zároveň produkují látky – tzv. sekundární metabolity, které je chrání před nepříznivým prostředím. Bakteriálně vylepšené obleky by tak mohly být nejen hygieničtější, ale možná i odolnější.

TIP: Kam chodili astronauté na Měsíci na záchod a proč by nás to mělo zajímat?

Než se nová generace obleků podívá do šatníků astronautů, čeká ji poměrně dlouhá cesta – až bude vylepšené „spodní prádlo“ do skafandrů hotové, bude ho nutné důkladně otestovat. Zejména pokud jde o jeho odolnost vůči působení potu, měsíčního prachu nebo kosmického záření.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907