Bez slonů bude vše jinak: Dramatické změny středoafrických lesů

01.08.2020 - Zuzana Teličková

Kvůli pytláctví a ztrátě přirozeného prostředí se populace slonů žijících v pralesích centrální Afriky snížila od roku 2001 o plných 63 %. Vzhledem k tomu, že sloni plní velmi významnou funkci architektů krajiny, bude mít jejich další ubývání bezpochyby obrovský vliv na to, jak budou středoafrické lesy v budoucnu vypadat.

<p>Populace v lesích žijících slonů mají zcela zásadní vliv na to, jaké dřeviny v této oblasti rostou.</p>

Populace v lesích žijících slonů mají zcela zásadní vliv na to, jaké dřeviny v této oblasti rostou.


Reklama

Protože jsou sloni velká zvířata, dokážou pozřít a strávit i objemnější semena rostlin, která jsou pro jiné živočichy příliš velká. Díky své velké mobilitě pak tato semena rozšiřují na velkém prostoru a jejich trus navíc obsahuje pro růst lesa nepostradatelné látky, které se jinak do těchto míst nedostanou. K tomu spásají lesní podrost a zašlapávají některé druhy rostlin. Po zmizení slonů by prostor uvolněný kvůli jejich absenci zaplnily rostliny, jejichž semena roznášejí menší zvířata. Složení lesa by se tak mohlo velmi podstatně měnit. 

TIP: Příliš mnoho slonů? Pravda o afrických chobotnatcích

Na konkrétní dopad tohoto jevu se zaměřil specialista na tropickou ekologii John Poulsen a jeho kolegové a výsledky svého výzkumu zveřejnili ve čtrnáctideníku Conservation Biology. Biologové přezkoumali celkem 158 předešlých studií věnovaných vzorcům chování v lesích žijících slonů a ekologickým dopadům jejich přítomnosti. Poté tyto poznatky aplikovali na současné sloní populace, v lesích rostoucí dřeviny, dostupnost potravy a růst podrostu v současných lesích střední Afriky. Na základě toho pak Poulsen a jeho kolegové zjistili, že bez slonů (nebo při minimalizaci jejich počtů) čekají zásadní změny neuvěřitelných 96 % veškerého lesního porostu v regionu!

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907