Experimenty potvrzují, že Mozartovy skladby pomáhají pacientům s epilepsií...
Jak zjišťují odborníci, lékaři i pacienti, hudba dokáže překvapivě silně ovlivnit mozek a jeho prostřednictvím i zdraví člověka, který hudbu poslouchá. Zatím není příliš jasné, jak to vlastně funguje. Zda záleží na kompozici hudby, nebo jestli jde o to, že člověk poslouchá komplexní, složité zvuky určitého typu, ať je to hudba či nikoliv. Důležité ale je, že hudba může pomoci mnoha pacientům.
Jak říká Marjan Rafiee z kanadské nemocnice Toronto Western Hospital, během posledních desetiletích se ukazuje, že konkrétně poslech Mozartových skladeb omezuje záchvaty, k nimž dochází u pacientů s epilepsií. Právě snížení počtu záchvatů přitom podstatně zvyšuje kvalitu života lidí s epilepsií.
TIP: 2 700 let stará klínová tabulka z novoasyrské říše popisuje démona epilepsie
Rafiee a její spolupracovníci dlouhodobě sledovali 13 pacientů s epilepsií na magnetické rezonanci. Nejprve je pozorovali 3 měsíce, aniž by jim pouštěli terapeutickou hudbu, a zjišťovali přitom, jak často mívají epileptické záchvaty.
Poté jim během experimentu pouštěli Mozartovu Sonátu pro dva klavíry K. 448, každý den prvních šest minut, po dobu 3 měsíců. Další tři měsíce jim pouštěli stejnou pasáž v upravené podobě. Navzdory tomu, že účastníci experimentu měli velmi různé podoby epilepsie v různých místech mozku, u 12 ze 13 došlo k poklesu počtu záchvatů. Mozart by měl jistě radost, že jeho hudba léčí.
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)