Císař a víra: Jak Josef II. reformoval církev

06.10.2016 - Dušan Uhlíř

Jako přesvědčený osvícenec hleděl Josef zmodernizovat společnost a stát, ve kterém vládl

Císař s papežem -<p>Od nastolené politiky neodradila Josefa ani návštěva papeže Pia VI.</p>
Císař s papežem -

Od nastolené politiky neodradila Josefa ani návštěva papeže Pia VI.


Reklama

Protože monopol státní moci nebyl uskutečnitelný, pokud měla církev ve státě privilegované postavení, směřovala podstatná část Josefových reforem proti ní. 

Od patentu k rušení klášterů

Tolerančním patentem z října 1781 umožnil kalvinistům, luteránům a pravoslavným svobodně vyznávat jejich víru. Nebyla to ještě úplná náboženská svoboda a rovnoprávnost, ale jen tolerance k těmto jinověrcům. Svou víru nesměli vyznávat na veřejnosti a omezení platila i pro výstavbu jejich kostelů. Židovský patent z následujícího roku poskytl velkou míru svobody i této opovrhované menšině a umožnil jí zařadit se do společnosti.  

Císař omezil politickou moc katolických biskupů a kněžské semináře podřídil státnímu dohledu. Zakázal náboženská procesí, poutě a církevní obřady na veřejnosti, vše se smělo odehrávat jen uvnitř kostela. Od roku 1782 zrušil desítky klášterů a zkonfiskoval jejich majetek. Některé řády silně zredukoval, jiné zrušil úplně. Ušetřil jen ty, které mohly sloužit jeho reformátorským cílům, tedy kláštery se školskou, vědeckou a pastorační službou a ty, které pečovaly o chudé a nemocné. Žebravé řády a rozjímavé řehole, které trávily život jen v pokání a modlitbách, zrušil úplně.

Přitom byl Josef II. věřící katolík a církvi neupíral právo na výchovu a vzdělávání poddaných. Rozšířil proto pastorační službu tím, že řádové kněží umísťoval na fary, z nichž bylo do té doby mnoho neobsazených. Z konfiskovaného církevního majetku zřídil takzvaný náboženský fond, z kterého měly být financovány právě tyto aktivity. S podporou části reformě naladěného duchovenstva se mu postupně podařilo zlomit vliv vysoké hierarchie, která se reformám bránila zuby nehty. Císařův postoj k církvi nezlomila ani osobní návštěva papeže Pia VI., který přijel zjara 1782 do Vídně, aby Josefa odradil od jeho proticírkevní politiky. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 8/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Argentinské kukuřičné pole s tváří Lionela Messiho. (foto: Profimedia)

Revue

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907