Člověk vesmírný: Šest kosmických lodí, které stály na počátku dobývání vesmíru

16.07.2020 - František Martinek

Počátky pronikání člověka do kosmu nebyly vůbec jednoduché. První vesmírné lodě byly určeny pouze pro jednočlennou posádku a umožňovaly jen několikahodinové či několikadenní pobyty mimo rodnou planetu

<h3>Vostok: Poprvé do kosmu</h3><p><strong>1961-1963</strong></p><p>Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem <strong>Vostok 1</strong>. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa <strong>Jurij Gagarin</strong>. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem.<strong> V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.</strong></p>

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

<h3>Voschod: Na misi v teplákách</h3><p><strong>1964-1965</strong></p><p>Podobnou konstrukci jako Vostok měl i <strong>Voschod</strong> určený pro dva nebo tři kosmonauty. Vzhledem k omezenému prostoru zcela chyběly záchranné systémy a jakékoliv selhání by znamenalo smrt posádky. <strong>V rámci tohoto programu se uskutečnily dva pilotované lety: V říjnu 1964 odstartoval Voschod 1 s třemi muži na palubě</strong>. Aby se do kabiny kulového tvaru všichni vešli, měli na sobě jen teplákové soupravy a seděli v jednoduchých křeslech. <strong>V březnu 1965 pak vzlétla dvoučlenná posádka, přičemž Alexej Leonov následně jako první člověk vystoupil do volného prostoru</strong>, skrz nafukovací přechodovou komoru.</p>

Voschod: Na misi v teplákách

1964-1965

Podobnou konstrukci jako Vostok měl i Voschod určený pro dva nebo tři kosmonauty. Vzhledem k omezenému prostoru zcela chyběly záchranné systémy a jakékoliv selhání by znamenalo smrt posádky. V rámci tohoto programu se uskutečnily dva pilotované lety: V říjnu 1964 odstartoval Voschod 1 s třemi muži na palubě. Aby se do kabiny kulového tvaru všichni vešli, měli na sobě jen teplákové soupravy a seděli v jednoduchých křeslech. V březnu 1965 pak vzlétla dvoučlenná posádka, přičemž Alexej Leonov následně jako první člověk vystoupil do volného prostoru, skrz nafukovací přechodovou komoru.

<h3>Mercury: Pro první Američany</h3><p><strong>1961-1963</strong></p><p>První americká kosmická loď pro jednoho astronauta měřila na výšku pouze 3,3 m a v průměru jen 1,8 m. Jednalo se o vůbec nejmenší pilotované vesmírné plavidlo, přičemž na palubu se bylo nutné nasoukat otvorem s rozměry 71 × 66 cm. <strong>S lidskou posádkou kabina Mercury v roce 1961 dvakrát odstartovala k suborbitálním letům trvajícím zhruba 15 minut a posléze se čtyřikrát vydala na oběžnou dráhu Země.</strong> Pro suborbitální starty posloužila raketa Redstone, na orbitu astronauty dopravoval nosič Atlas. Při vzletu byla loď opatřena záchranným raketovým systémem.</p>

Mercury: Pro první Američany

1961-1963

První americká kosmická loď pro jednoho astronauta měřila na výšku pouze 3,3 m a v průměru jen 1,8 m. Jednalo se o vůbec nejmenší pilotované vesmírné plavidlo, přičemž na palubu se bylo nutné nasoukat otvorem s rozměry 71 × 66 cm. S lidskou posádkou kabina Mercury v roce 1961 dvakrát odstartovala k suborbitálním letům trvajícím zhruba 15 minut a posléze se čtyřikrát vydala na oběžnou dráhu Země. Pro suborbitální starty posloužila raketa Redstone, na orbitu astronauty dopravoval nosič Atlas. Při vzletu byla loď opatřena záchranným raketovým systémem.

<h3>Gemini: Pro delší dobrodružství</h3><p><strong>1965-1966</strong></p><p>Další americká kosmická loď dostala jméno <strong>Gemini</strong>. Sloužila dvoučlenným posádkám, jejichž cílem bylo splnit čtyři základní úkoly: prověřit schopnosti člověka při pobytu ve vesmíru přesahujícím dva týdny, zjistit chování lodi při setkávání a spojení s jiným objektem, otestovat návrat a přistání plavidla z oběžné dráhy a studovat vliv dlouhodobého setrvání v kosmu na člověka. Jinak řečeno – <strong>vyzkoušet množství manévrů a úkonů, jež budou astronauti provádět při cestě na Měsíc. Během dvou let se uskutečnilo deset startů lodi s posádkou na palubě.</strong></p>

Gemini: Pro delší dobrodružství

1965-1966

Další americká kosmická loď dostala jméno Gemini. Sloužila dvoučlenným posádkám, jejichž cílem bylo splnit čtyři základní úkoly: prověřit schopnosti člověka při pobytu ve vesmíru přesahujícím dva týdny, zjistit chování lodi při setkávání a spojení s jiným objektem, otestovat návrat a přistání plavidla z oběžné dráhy a studovat vliv dlouhodobého setrvání v kosmu na člověka. Jinak řečeno – vyzkoušet množství manévrů a úkonů, jež budou astronauti provádět při cestě na Měsíc. Během dvou let se uskutečnilo deset startů lodi s posádkou na palubě.

<h3>Sojuz: Už 53 let</h3><p><strong>od roku 1967 dosud</strong></p><p>Pro lety k Měsíci – které se nakonec nekonaly – byla původně určena sovětská loď <strong>Sojuz</strong>. Trojdílné plavidlo tvoří orbitální část pro posádku, návratová kabina, v níž kosmonauti absolvují start i přistání, a přístrojová sekce opatřená raketovým motorem pro korekce dráhy. <strong>Kabina s posádkou přistává na padácích v kazašské stepi a loď létá už od roku 1967, kdy se uskutečnil první start.</strong> V současné době dopravuje členy dlouhodobých misí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Její vnější vzhled se příliš nezměnil, zdokonalilo se pouze vnitřní vybavení.</p>

Sojuz: Už 53 let

od roku 1967 dosud

Pro lety k Měsíci – které se nakonec nekonaly – byla původně určena sovětská loď Sojuz. Trojdílné plavidlo tvoří orbitální část pro posádku, návratová kabina, v níž kosmonauti absolvují start i přistání, a přístrojová sekce opatřená raketovým motorem pro korekce dráhy. Kabina s posádkou přistává na padácích v kazašské stepi a loď létá už od roku 1967, kdy se uskutečnil první start. V současné době dopravuje členy dlouhodobých misí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Její vnější vzhled se příliš nezměnil, zdokonalilo se pouze vnitřní vybavení.

<h3>Apollo: Na Měsíc i na orbitu</h3><p><strong>1968-1975</strong></p><p>Kosmická loď <strong>Apollo</strong>, navržená americkou NASA pro realizaci pilotovaných misí na Měsíc, létala s lidmi na palubě od roku 1968. Sestávala ze dvou částí: Kuželovitá kabina pro tři astronauty spojená s válcovitou servisní sekcí sloužila ještě po skončení lunárního programu k letům na orbitu – ke stanici <strong>Skylab</strong> a naposledy pak v rámci experimentu Apollo–Sojuz. <strong>Pro přistání na Měsíci tvořil součást plavidla i dvojdílný lunární modul.</strong> Jeho přistávací sekce dopravila na povrch zemského souputníka dvoučlennou posádku, zatímco třetí astronaut kroužil kolem Měsíce ve velitelském plavidle. Po splnění úkolů na povrchu posádka odstartovala v horní části lunárního modulu a následně se spojila s mateřskou lodí. Kabina s astronauty pak dosedla na padácích do vln Atlantiku.</p>

Apollo: Na Měsíc i na orbitu

1968-1975

Kosmická loď Apollo, navržená americkou NASA pro realizaci pilotovaných misí na Měsíc, létala s lidmi na palubě od roku 1968. Sestávala ze dvou částí: Kuželovitá kabina pro tři astronauty spojená s válcovitou servisní sekcí sloužila ještě po skončení lunárního programu k letům na orbitu – ke stanici Skylab a naposledy pak v rámci experimentu Apollo–Sojuz. Pro přistání na Měsíci tvořil součást plavidla i dvojdílný lunární modul. Jeho přistávací sekce dopravila na povrch zemského souputníka dvoučlennou posádku, zatímco třetí astronaut kroužil kolem Měsíce ve velitelském plavidle. Po splnění úkolů na povrchu posádka odstartovala v horní části lunárního modulu a následně se spojila s mateřskou lodí. Kabina s astronauty pak dosedla na padácích do vln Atlantiku.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Civilizace Arratu zřejmě budovala zikkuraty, které byly větší než ty mezopotámské (na snímku).

Zajímavosti

Křídla ambopteryxe připomínají netopýří. A nebyla moc funkční

Věda
Historie
Vesmír

Typickým obyvatelem stromových dutin byl v minulosti sýček obecný (Athene noctua

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907