Co jsou pastýřské měsíce a jak dokážou ovlivňovat strukturu i stabilitu planetárních prstenců?

Pastýřské měsíce, anglicky shepherd moons, představují malé souputníky obíhající v blízkosti prstenců planet – zejména Saturnu. Díky své gravitaci udržují zmíněné planetární ozdoby ostré, ohraničené a stabilní, přičemž jejich jméno znamená metaforu: Tak jako pastýři drží pohromadě stádo, zmíněné měsíce „hlídají“ částice prstenců, aby se nerozptýlily, nebo naopak zodpovídají za jejich známé mezery.

Pastýřské měsíce Saturnu tvoří součást jeho bohatého systému prstenců a průvodců. Například Prometheus a Pandora krouží uvnitř, respektive vně velmi úzkého prstence F a společně udržují jeho tvar. Keelerovu mezeru v prstenci A „pase“ měsíček Daphnis, kdežto Pan se nachází v Enckeho dělení.

Tělesa ovlivňující tvar prstenců přitom známe i u zbylých obřích planet: Prstenec ε obepínající Uran zřejmě stabilizují měsíce Cordelia a Ophelia. Prachový prstenec Jupitera možná zásobují Metis a Adrastea. A u Neptunu nejspíš gravitace Galatey přispívá ke stálosti obloukové struktury Adamsova prstence, zatímco Despina může představovat pastýřský měsíc pro Leverrierův prstenec.