Nový šéf NASA by rád vrátil Pluto mezi planety. Debatu rozvířily i výroky z okolí Donalda Trumpa a Elona Muska

NASA znovu otevírá jednu z nejkontroverznějších otázek moderní astronomie: je Pluto opravdu trpasličí planetou, nebo by si zasloužilo návrat mezi „plnohodnotné“ planety? Současný šéf NASA Jared Isaacman naznačil, že by se status tohoto vzdáleného světa mohl znovu přehodnotit. Na nedávném slyšení v americkém Senátu prohlásil: „Patřím do tábora těch, kdo chtějí udělat z Pluta znovu planetu.“

Spor starý dvě dekády

Pluto bylo po svém objevu v roce 1930 dlouho považováno za devátou planetu Sluneční soustavy. Změna přišla v roce 2006 na pražském zasedání Mezinárodní astronomické unie, kde byla mimo jiné schválena definice planety a zavedena nová kategorie těles – trpasličí planety. Podle nových kritérií Pluto nesplňuje všechna kritéria planety (viz Proč už není Pluto planetou?) a bylo přeřazeno do nově vzniklé kategorie.

Toto rozhodnutí vyvolalo ostré debaty mezi astronomy i veřejností. Otázka „co je vlastně planeta?“ se ukázala být mnohem složitější, než se zdálo. A právě k této debatě se NASA nyní chce vrátit. Isaacman uvedl, že agentura připravuje odborné stanovisko, má znovu otevřít diskusi vědecké komunity.

Diskusi o Plutu nedávno přiživily i politické výroky. Někteří lidé blízcí Donaldu Trumpovi, včetně Elona Muska, naznačili, že by bylo možné „vrátit“ Plutu status planety exekutivním rozhodnutím.

Takový postup ale neodpovídá realitě vědeckého světa. O klasifikaci vesmírných těles nerozhodují politici, nýbrž právě Mezinárodní astronomická unie, která stanovuje standardy i názvosloví v astronomii. Zda NASA skutečně disponuje novými vědeckými argumenty, zatím není jasné.

Nový teleskop a jaderný pohon

Vedle debaty o Plutu přinesl Isaacman i optimističtější zprávy o budoucích projektech. Připravovaný Nancy Grace Romanové by podle něj mohl odstartovat dříve, než se čekalo – možná už v srpnu místo plánovaného září. „Nechceme zatím stanovovat pevné datum, ale je možné, že si brzy budete upravovat kalendáře a mluvit o startu Nancy Grace Romanové třeba už v srpnu místo září,“ uvedl Isaacman.

Nový teleskop má zkoumat temnou energii, objevovat planety mimo Sluneční soustavu a pomoci identifikovat potenciálně obyvatelné světy. Půjde o důležitý krok v hledání odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Další zásadní novinkou v plánech NASA je mise Space Reactor-1 Freedom, která by měla v roce 2028 otestovat technologii využívající štěpnou reakci, která by mohla pohánět kosmické lodě. Pokud se tento koncept osvědčí, mohl by výrazně zkrátit dobu cestování na Mars i do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy.

Navzdory technologickým ambicím čelí NASA i politickým tlakům. Návrh rozpočtu podporovaný Donaldem Trumpem počítá s výrazným omezením financí pro vědecké programy – až o 46 %. Kritiku vyvolalo zejména plánované zrušení NASA Office of STEM Engagement, které podporuje studenty v oborech vědy, technologií, inženýrství a matematiky.