Co zabilo dinosaury? Pád meteoritu a masivní vulkanismus zároveň

05.07.2016 - Stanislav Mihulka

Jaký je recept na masové vymírání? Extrémně intenzivní a dlouhodobé soptění, a pak rázný úder desetikilometrového meteoritu


Reklama

Jen málokterá záhada paleontologie je mezi lidmi tak populární. Co zabilo velké dinosaury a spoustu dalších organismů na konci křídy, před zhruba 66 miliony let?

Vědci se poslední dobou přetahují o to, jestli je má na svědomí pád asi desetikilometrového meteoritu, který zasáhl oblast dnešního Chicxulubu na Yucatánu anebo zda to bylo soptění ohromného rozsahu po dlouhé tisíce let, jehož pozůstatkem jsou monumentální vrstvy hornin v indickém Dekkánu a širokém okolí.

TIP: Dinosauři byli ztraceni dlouho předtím, než je zlikvidoval slavný meteorit

Podle nejnovější studie by tento spor měl skončit remízou. Za masové vymírání na konci křídy může vulkanismus v Dekkánu, který vyvolal dlouhodobý tlak na prostředí celé planety, a současně i dopad meteoritu v Chicxulubu, který pak jako náhlý úder smetl dlouhodobě nalomené ekosystémy. Když se sešly dvě takové katastrofy najednou, pro velké dinosaury a tři čtvrtiny všech tehdejších druhů nebylo úniku.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature Communications

  • Zdroj fotografií: David Monniaux / Wikimedia Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907