CryoSat 2: Úspěšný reparát pro evropskou vědeckou sondu

- Vít Straka

Nebývalé štěstí se v kosmickém „byznysu“ usmálo na tým evropské družice CryoSat: 8. dubna 2010 se do vesmíru vydala náhrada prvního exempláře, zničeného při selhání rakety

8 . 4 . 2010

Reklama

Duncan Wingham, šéf vědeckého týmu mise pro monitorování tání ledu na zemských pólech, prozradil: „Už jsme to všechno nesledovali s takovým klidem jako minule. Kosmonautika je nelítostný podnik. Spoustu let stavíte družici, pak ji ale musíte umístit na špici rakety plné výbušného paliva a vsadit vše na jednu kartu.“

Wingham věděl, o čem mluví. Před necelými pěti lety selhal motor druhého stupně ruského nosiče Rokot. Sekce se neoddělila od třetího stupně, a družice CryoSat 1 tak skončila na dně Severního ledového oceánu. Evropská vesmírná agentura (ESA) a vědci pracující na misi však okamžitě lobbovali za přípravu záložního exempláře. Zdůrazňovali význam CryoSatu pro studium vlivu tajícího ledu na zemské klima a zvyšování hladiny oceánů. Politici z členských států ESA byli naštěstí ochotni naslouchat a pouhé čtyři měsíce po havárii Rokotu došlo k oficiálnímu schválení stavby nového automatu CryoSat 2. Pokračování odvážného projektu si vyžádalo asi 140 milionů eur.

Nová a lepší

Vědci využili příležitost a provedli na sondě s pořadovým číslem dvě celkem 86 změn a vylepšení. Nejviditelnější byl druhý radarový výškoměr pro monitorování stavu polárních ledových zásob, takže mise měla k dispozici plnou náhradu pro případ selhání primárního přístroje. Inovace se dočkal také komunikační systém, baterie či letový software. Solární články a radarová anténa jsou zafixovány na těle družice, aby se předešlo potížím s jejich vyklápěním na oběžné dráze, kde už nemohou zasáhnout technici.

CryoSat 2 odstartoval opět na ruské raketě, tentokrát ovšem na typu Dněpr. Od třetího stupně se oddělil asi 16,5 minuty po vzletu z Bajkonuru a dosáhl operační orbity ve výšce přes 700 km, skloněné vůči rovníku o 92°. Taková dráha mu zajišťuje přelety nad Antarktidou i Arktidou. 

TIP: Evropský satelit CryoSat-2 čelil nebezpečné srážce s vesmírným odpadem

Mise bohužel nedokáže přinášet plnohodnotná data během léta na severní polokouli, konkrétně každý rok mezi květnem a zářím: Tehdy Arktidu pokrývají „kaluže“ vody, které CryoSat neumí dostatečně odlišit od otevřeného oceánu. V uvedených měsících se tudíž měření tání severní ledové čepičky komplikuje. Každopádně se při startu v roce 2010 počítalo s třemi roky fungování družice, mise však běží dál. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: ESA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kromě roubování se Haji Kalimullah Khan věnuje i šlechtění manga a podařilo se mu vypěstovat vlastní odrůdy.

Zajímavosti
Věda

Jméno zakladatelů podniku dodnes připomínají Fidorky, zatímco jejich tváře neznáme.

Historie

Útok německé armády zastihl Rudou armádu nepřipravenou. Statisíce Sovětů padly do zajetí už v prvních týdnech bojů.

Válka

Největší jedinci zmije gabunské se mohou pochlubit až pěticentimetrovými zuby.

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907