Dějiny sladkého hříchu: Kdo vyrobil první dort?

15.03.2019 - Olga Nivnická

Dorty nás doprovázejí při výjimečných událostech i okamžicích, kdy je „vše dovoleno“. Jaká je jejich historie?

<p>Dorty na způsob dnes módních cheesecaků se připravovaly už za časů antického Řecka</p>

Dorty na způsob dnes módních cheesecaků se připravovaly už za časů antického Řecka


Reklama

Dorty! Jen málokomu z nás při tom slově nenaskočí velmi příjemná a velmi konkrétní představa. Každoroční souputník dětských narozeninových oslav, nezapomenutelný svatební kolos i dortíčky v cukrárně s kamarádkami…Ty první se objevily už za časů antiky.

Starověk nasladko

Sladkou variantu pečiva si lidé připravovali už ve starověku, ať už do těsta přidávali sušené ovoce či placky při jídle namáčeli do medu. Dorty na způsob dnes módních cheesecaků se připravovaly s medem a tvarohem už za časů antického Řecka.

Badatelé zachytili slovo „tort“ poprvé ve Francii 16. století. Takto nazývaných koláčů prý existovalo šestnáct druhů a těšily se velké oblibě. V žádné zámožné rodině prý nesměly chybět. U většiny z nich samozřejmě nemůžeme vysledovat ani původ, ani přesné ingredience.

Dorty a koláče byly znakem bohatství, protože za cukr, tedy ten třtinový, se až do poloviny 19. století, kdy trh ovládla řepa, platily horentní částky. Sladilo se medem, sušeným ovocem, javorovou či březovou mízou a vinnou šťávou, ale třtinový cukr, ten se v Evropě zprvu podával pouze z léčebných důvodů, při rekonvalescenci či na šlechtických dvorech a u bohatých měšťanů.

Korunování nevěsty

Tradice svatebních dortů vznikla už v antice - sladká placka s medem, ořechy a ovocem se lámala nad nevěstinou hlavou coby úlitba bohům a prosba o požehnání. S Římany se poté tradice „korunování nevěsty“ rozšířila do dalších částí Evropy.

TIP: Droga jménem cukr: Co způsobilo v Evropě sladkou horečku?

V Británii se sladké placičky či kuličky vršily na hromadu a ženich se nevěstou se přes ně museli políbit. Pokud se jim to povedlo a nerozsypali je, čekalo je štěstí. Že se tento zvyk ujal i ve Francii, dokládá i podoba tamějšího svatebního dortu Croquembouche, jakési pyramidy ze sladkých kuliček. A koneckonců - i dnes mají svatební dorty několik pater. Původně se ovšem pekly dorty dva - jeden menší a hutnější, s tmavou polevou pro ženicha, druhý, větší a potažený panensky bílou polevou pro nevěstu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907