Desetiletí sucha pohřbila jednu z nejstarších civilizací světa
Harappská kultura vládla v oblasti řeky Indu asi dva tisíce let. Podle nové studie indických vědců ji ale kolem roku 1500 před naším letopočtem zničila dlouhá období sucha.
Před 5 000 až 3 500 lety prosperovala v povodí řeky Indu na území dnešní Indie a Pákistánu nejstarší městská civilizace v této části světa, známá jako harappská kultura či kultura poříčí Indu. Ovládla rozsáhlá území a vybudovala zde řadu měst, jako například města Harappa nebo Mohendžodaro. Šlo o technicky a společensky velmi pokročilou kulturu, která využívala důmyslné technologie včetně například rozsáhlého systému zavlažování.
Přestože nám po sobě lidé této kultury zanechali spoustu písemných dokladů, je pro nás harappská kultura stále velkou záhadou. Jejich písmo se zatím nikomu nepodařilo rozluštit a vlastně ani není jisté, zda se o písmo v pravém slova smyslu jedná. Netušíme, jak si říkali, ani jak se jmenovala jejich města. „Harappa“ a „Mohendžodaro“ jsou moderní názvy převzaté z okolních nalezišť, přičemž Mohendžodaro vlastně znamená „pahorek mrtvých“.
Proč zmizela harappská kultura?
Záhadou je rovněž to, proč vlastně harappská kultura kolem roku 1500 před naším letopočtem zanikla. Podle Vimala Mishry z Indického technologického institutu v Gándhínagaru a jeho kolegů mohlo v zániku harappské kultury sehrát hlavní roli sucho. Badatelé zjistili, že pád kultury v poříčí Indu má nejspíš na svědomí série velmi dlouhých a krutých období sucha, z nichž každé trvalo déle než 85 let. Podle vědců je v archeologickém záznamu patrné, jak se s pokračujícím suchem zoufalí lidé stěhovali za vodou, do oblastí, kde ještě stále existovaly zásoby vody. Podrobnosti svého výzkumu vědci popisují ve studii, kterou zveřejnil odborný časopis Communications Earth & Environment.
Tato období sucha oblast postihla kolem roku 1500 před naším letopočtem, tedy právě v době, kdy došlo k rychlému úpadku, a nakonec i zániku harappské kultury. Jejich města se zhroutila a lidé z nich odešli. Odpovídají tomu výsledky klimatických simulací, které vědci propojili s daty z analýz krápníků v jeskyních a jezerních sedimentů.
