Solární parky na znovu zavodněných rašeliništích lákají pestrou směs mokřadních, lesních a polních ptáků
Němečtí vědci zjistili, že solární panely na obnovených rašeliništích nejsou přínosem jen pro klima, ale vytvářejí i překvapivě bohaté ptačí útočiště.
Solární panely na rašeliništi (foto: Wattmanufactur, CC BY-SA 4.0)
Ve Spojeném království je dnes poškozeno přibližně 80 % rašelinišť. V Německu je situace ještě horší, protože je tam degradováno zhruba 95 % těchto cenných ekosystémů, především kvůli odvodňování a intenzivnímu zemědělství. Kromě ztráty biodiverzity jsou také odvodněná rašeliniště celosvětově zodpovědná asi za 5 % emisí skleníkových plynů.
Obnovení vodního režimu odvodněných rašelinišť by mohlo tyto emise výrazně snížit a současně podpořit návrat biodiverzity. Brání tomu ale dvě zásadní překážky.
První spočívá v tom, že po zavodnění už na většině takových pozemků nelze pěstovat běžné zemědělské plodiny. Druhým problémem je skutečnost, že obnova silně degradovaných rašelinišť do plně funkčního a zdravého stavu může trvat několik desetiletí, během nichž takové plochy neplní vlastně žádnou funkci.
Solární park v rašeliništi
S pozoruhodným řešením nyní přicházejí odborníci německé Univerzity v Greifswaldu, kteří zjistili, že když se na znovu zavodněné rašeliniště instalují solární panely, nejen že vyrábějí čistou energii a pomáhají ukládat uhlík, ale také vytvářejí jedinečné prostředí pro řadu ptačích druhů. Výzkum možného spojení obnovy rašelinišť a fotovoltaiky popisuje studie zveřejněné v odborném časopisu Ecological Solutions and Evidence.
Hanna Rae Martensová a její spolupracovníci v rámci této studie zkoumali druhovou rozmanitost ptáků v solárním parku vybudovaném na znovu zavodněném rašeliništi na severu Německa. Okolní krajinu přitom tvořila intenzivně obhospodařovaná a odvodněná rašeliniště.
Ukázalo se, že solární park na rašeliništi poskytuje útočiště několika ohroženým druhům ptáků a hostí neobvyklou kombinaci ptáků typických pro zemědělskou krajinu, mokřady i lesní prostředí.
„Přítomnost mokřadních druhů, jako je strnad rákosní nebo linduška luční ukazuje, že se tam vracejí druhy typické pro rašeliniště,“ vysvětluje Martensová.
„Zaznamenali jsme ale také druhy, jako je vrabec polní nebo linduška lesní, které se na rašeliništích běžně nevyskytují. Zdá se, že ptáci úspěšně využívají konstrukce solárních panelů. Když jsem v terénu, často vídám třeba lindušky luční sedět na panelech, odkud vyrážejí lovit hmyz.“